Tisková zpráva k zasedání Z8/19 Zastupitelstva města Brna dne 8. září 2020. Po té, co koronavirová pandemie ukončila svou dvouměsíční dovolenou a vláda nám obnovila protikoronavirová opatření, přichází pozvání na již devatenácté zasedání Zastupitelstva města Brna (ZMB) v tomto volebním období. Jeho program nabízí úctyhodný počet 128 bodů k projednání.
Z toho 32 bodů jsou obligátní dotační body s návrhy dotací pro různé městské příspěvkové organizace, městské společnosti, jednotlivé městské části, ale i pro soukromé organizace z oblasti sociální, kulturní, sportu apod. K nim se řadí i úprava dotační částky pro již zrealizovaný projekt navržený samotnými občany v rámci participativního rozpočtu a nově také 6 bodů s žádostmi o dotaci z města v souvislosti s opatřeními proti pandemii SARS CoV-2. Na pandemii se váže i bod, kterým rada města dává ZMB na vědomí úplné znění smluv o přijetí kontokorentních úvěrů od České spořitelny, a.s. a Komerční banky, a.s. v celkové částce 1 mld Kč k doplnění městského rozpočtu na rok 2020 podle potřeby, tedy bez uvedení konkrétního účelu jejich využití. Nezodpovězena tak zůstává otázka, zda při pravidelně nenaplňovaném plánu kapitálových (investičních) výdajů je po třech volebních obdobích splácení dluhů z období vlády ODS další zadlužení města skutečně potřebné?¨
Z dalších bodů stojí za pozornost 10. bod programu, jehož předmětem je návrh na převedení sociálních služeb poskytovaných brněnskými městskými částmi (MČ) pod nově vznikající celoměstskou příspěvkovou organizaci Centrum sociálních služeb. Po třech desetiletích nucené decentralizace se snad začíná návrat k opačnému centralizačnímu procesu, umožňujícímu dosažení úspor z rozsahu a zpřehlednění financování? To by bylo přínosné vysvětlení dané akce, pokud by ovšem neplatilo pravidlo uvedené v názvu této tiskové zprávy. Nemůže totiž zase jít jen o nějakou „habaďůru“, kterou si vedení města chystá např. vytvoření velké „trafiky“, což mimoděk napadne při představení nově jmenovaných ředitelů městských příspěvkových organizací v 5. bodě programu ZMB? Podobně při jen letmém pohledu do 20. bodu programu, zabývajícího se návrhem aktualizovaného znění Strategie Brno, resp Vize 2050, vyvstává pochybnost o významu daného materiálu. Je totiž zřejmé, že zástupci současného koaličního vedení města si tím „upravují“ priority, garanty a indikátory dlouhodobého dokumentu hlavně podle svého. Pozornost také upoutá privatizace bytových domů na ulici Ibsenova, skrývající se pod bodem 107. Je s podivem, že tento důležitý materiál neviděla městská bytová komise! Odkaz na to, že se v červenci nesešla je zavádějící, měla totiž prostor i v měsíci srpnu. Je zřejmé, že v tomto případě se až moc „ spěchá“. Poučné je zrekapitulování dlouhodobého chování jednotlivých brněnských MČ k obecnímu bytovému fondu, k čemuž navádí obsahová náplň bodů 106. a 108. programu poprázdninového zasedání ZMB. Pro jednu MČ řešením bylo zbavení se starosti „zprivatizováním“ všech obecních bytů na jejich katastru, jiné si velkou část bytů ponechaly. Z nich jedna MČ si na modernizaci většiny ji svěřeného bytového fondu vzala úvěry, které důsledným využíváním postupně navyšujícíhose nájemného byla schopna splatit a ještě našetřit natolik, že dnes je již schopna odmítnout zápůjčku finančních prostředků z celoměstského Fondu bytové výstavby. Další MČ si sice většinu městského bytového fondu také nechala ve správě, ale jeho modernizaci zanedbala, když ,řekněme, starost o byty ponechala na soukromé organizaci, dnes pak k získání finančních prostředků na modernizaci obecních bytů na svém území požaduje po ZMB schválení prodeje volných bytových jednotek až nad rámec městem schváleného postupu. A co se dělo s obecním bytovým fondem, jeho stavem a využíváním (spíše nevyužíváním) v naší největší MČ je veřejným tajemstvím, o němž nejvíce asi ví příslušné policejní orgány.
Od výše uvedených pochmurných řádek však raději přejděme k úsměvu, i když trpkému. Až úsměvné je totiž čtení 13. bodu programu, obsahujícího dodatek ke zřizovací listině příspěvkové organizace Kanceláře architekta města. Tímto dodatkem mají „nezávislí“ architekti od úředníků specializovaného odboru města odpovídajících za danou oblast převzít plnou zodpovědnost za realizaci protipovodňových opatření na území města a za adaptaci opatření na využití srážkových vod . Posledním z plánovaných bodů programu ZMB obsahuje návrh Strategie integrace cizinců ve městě Brně 2020-2026. Jinak víceméně nepodstatný dokument, pokud si uvědomíme, jaká opatření (včetně zavedení cizojazyčné komunikace na úřadech města) již byla na brněnském magistrátu zavedena, ovšem uvádí zajímavé informace. Kupříkladu že cizinci na brněnských vysokých školách tvoří 21,7 % z celkového počtu více jak 61 tisíc studentů (z nich ¾ jsou pochopitelně Slováci), anebo že ze 42,6 tisíc v Brně zaměstnaných cizinců je téměř 17 tisíc vysoce kvalifikovaných, pracujících převážně na fakultách nebo ve vědeckovýzkumných centrech brněnských vysokých škol.
K tomu, co se do stávajícího programu ZMB nevešlo, ale rozhodně však patří k aktuálnímu dění v Brně a na jeho „velké radnici“, uveďme jen několik poznámek: Rozhodně se nám nelíbí celková bezpečnostní situace v Brně, kde roste násilí mezi dětmi, nejen jimi je vandalsky poškozován majetek města a podobně. Dochází na naše slova, že sebelepší kamerový systém nedokáže udělat prevenci. Naopak jen dostatečná přítomnost strážníků, tedy ta fyzická v ulicích, může zabránit tomuto nešvaru! Nelíbí se nám také situace v dopravě, když letošní léto v Brně mocně prověřilo nervy všech jeho občanů a návštěvníků. Koordinace prací na komunikacích a infrastruktuře pod nimi jaksi nefunguje dle představ našich i většiny veřejnosti. Vážná situace je pak kolem známé brněnské chlouby – Brněnských veletrhů a výstav (BVV). Dost dobře se totiž může stát, že tato kdysi výkladní skříň v majetku města po mnoha letech bude muset skončit! Ze strany vedení města bychom očekávali razantní jednání s vládou a informování veřejnosti o jeho výsledcích. Pokud brněnští občané přichází o práci, považujeme v současnosti vedené kroky města tudíž za nedostatečné! A konečně se nabízí i Spolek pro pořádání Grad Prix a jeho aktuální konání. Jaksi nám drhne tolik primátorkou Brna vychvalované dojednaní dalšího pořádání GP. Vypadá to, že nás „španěláci“ pěkně oškubali, když další podniky pod záminkou špatného stavu povrchu závodního okruhu nebude možno v budoucnu odjet ! Nabízí se několik řešení a my se tak ptáme: Zatáhne opravu okruhu v soukromých rukou zase daňový poplatník? Anebo tak jako už v minulosti se Grad Prix Brna pojede třeba v Rakousku nebo Singapuru? Dnes to prozatím vypadá na zánik slavné tradice.
V Brně 6. září 2020
Městská rada zastupitelů MěV KSČM v Brně