Podle očekávání byl po menší diskusi návrh rozpočtu statutárního města Brna na rok 2020 koaličními zastupiteli schválen. Zastupitelstvo města Brna (ZMB) vzalo při tom na vědomí, že z celkových zdrojů pro statutární město Brno ve výši přes 17,5 mld. Kč jsou cca 2 mld. Kč určeny pro 29 městských částí. Tyto peníze poslouží k financování základních škol, údržbu komunikací, veřejné zeleně, rekonstrukci a výstavbu městského bytového fondu (zde došlo ke třetinovému navýšení částky), ale i k dotování místní kultury atd.
Ukazuje se ovšem, že ani historicky nejvyšší rozpočtované příjmy města Brna v objemu 16 mld. Kč současné koalici nepostačují k pokrytí jeho očekávaných výdajů, která tak byla nucena předložit ke schválení návrh schodkového rozpočtu vlastního města (tj. bez rozpočtů jednotlivých MČ). Jak při jeho projednávání zdůrazňovala předsedkyně finančního výboru, rozdíl mezi příjmy a výdaji roku 2020 v objemu 2,3 mld. Kč je v návrhu rozpočtu doplněn výhradně vlastními zdroji města i městských částí z úspor minulých let. Neakceptovala tak názor bývalého náměstka primátora Mrázka (ANO 2011), že k nákupu akcií Technologického parku za 559 mil. Kč bylo lepší využít komerčního úvěru, který by se splácel z vlastní podnikatelské aktivity samotného parku. Koaliční vedení města v čele s ODS tak zřejmě samo svému podnikatelskému záměru budoucího rozvoje a využití Technologického parku příliš nevěří, nebo nechce nemovitosti (městské domy nebo volné pozemky)zatížit zástavou pro finanční ústavy? Proč asi, lze si dovodit. Vždyť tím by v prvé řadě asi byly blokovány ty pozemky!
Zcela bez odezvy byly také pozměňovací návrhy dvou zastupitelek za SPD, které chtěli převést 197 mil. Kč z kulturní do sociální oblasti (na Domovy pro seniory a další sociální služby), resp. téměř 8 mil. Kč k povýšení částky na zápůjčky z Fondu bytové výstavby, územní rozvoj a pro odbor dopravy. Přijat byl naopak pozměňovací návrh předsedkyně finančního výboru Pazderové (ODS), která reagovala na navrhované snížení dotací z Jihomoravského kraje do oblasti kultury až o 20 mil. Kč (tj. o 40%). V diskusi mezi ex-primátorem Vokřálem a současnou primátorkou a radními tak zřetelně na povrch vypluly ostré neshody mezi představiteli kraje a města, které se ale netýkají jen financování kultury. Ing Vokřál také jako jediný projevil příklon k osmi pozměňovacím návrhům jeho nechvalně známého ex-náměstka přes kulturu M. Hollana, když posléze jeden z jeho pozměňovacích návrhů si i přisvojil. Při obhajobě svých pozměňovacích návrhů sám M. Hollan mimochodem přiznal, že není zcela rozumné financovat během roku 3 až 4 velké hudební festivaly, které si tak konkurují na úkor veřejných financí.
Velká diskuse se také vedla o celkovém rozsahu městských investic připravovaných pro příští rok, který se odvíjí od celkových kapitálových výdajů města. Opozice zejména zdůrazňovala snížení kapitálových výdajů oproti roku 2019 s tím, že na rok 2022 je uvažováno jen s částkou 3,2 mld. Kč (uvedl Vokřál). Ve svém vystoupení dále přiznal, že městské části se v případě investic chovají racionálněji než magistrát města. Kritiku si zasloužilo i snížení výdajů na dopravní infrastrukturu o 390 mil. Kč na rok 2020 s očekávaným snižováním i v dalších letech (Mrázek, ANO 2011).
Za KSČM bychom naopak upřednostnili, aby kapitálové výdaje byly nějakým procentem směrovány na rekonstrukce kanalizací a vodovodů (20%) a zejména na modernizaci budov snižujících jejich energetickou náročnost. Tím by tyto výdaje do budoucna generovaly úspory na provoz. Naším záměrem by také bylo výrazně modernizovat městskou hromadnou dopravu a to včetně její nové koncepce. Město ale výrazně neinvestuje do své budoucnosti! Stále se také nedaří řešit situace, že některé MČ nedokáží z vybraného nájemného řádně opravovat jim svěřený městský bytový fond. I toto tento rozpočet důsledně neřeší!
Až trpce úsměvný pak byl požadavek celostátního místopředsedy ANO 2011 ing. Vokřála, aby město nezastavovalo rozjeté investiční akce, jakou je výstavba atletické haly u brněnského Kampusu (stejně tak zřejmě nebude v příštím roce pokračovat výstavba Janáčkova kulturního centra apod.), na kterou požadoval navýšení o 130 mil. Kč. A to přesto, že město dosud nemá u těchto nadregionálních investic závazné rozhodnutí o potřebné finanční účasti ze strany státu (jedná se až o miliardové částky). Podle náměstka Hladíka nemůže město tyto akce rozjet bez finanční garance státu, přestože rádo prodává např. Bílý dům (dnes společenské centrum), městské domy, městské pozemky se zahrádkářskými koloniemi apod. Městští radní se také oháněly běžně uplatňovanou praxí, že během roku se předkládají rozpočtová opatření (v Brně a v jeho MČ řádově stovky), která ve výsledku zcela mění schválený rozpočet. (Pozn.: Ano, rozpočty měst a obcí již dávno nejsou dřívějšími závaznými ročními (pětiletými) plány, pro jejichž splnění se občas dělaly i nerozumné věci). Diskusi k městským investicím, resp. kapitálovým výdajům posléze ukončila paní primátorka názorem, že zásadní u investic je, aby se rozpočtované kapitálové výdaje dodržely. Tak uvidíme, nakolik se přání paní primátorky naplní.
V Brně 12. prosince 2019
Městský výbor KSČM v Brně