Ruská diaspora v ČR slavila Den vítězství

V ČR trvale žije přes 40 000 osob ruského původu. Nejen ruská diaspora oslavovala 9. května osmdesáté výročí Dne vítězství nad režimem hitlerovského fašismu a nacismu v Evropě.

Stejně tomu tak bylo v pátek na Ústředním hřbitově v Brně na Čestném pohřebiští 3600 sovětských vojáků, kteří byli zabiti v dubnu 1945 při osvobozování Brna a jeho okolí. Pod pylonem se sochou Rudoarmějce se střídali ruští, ukrajinští i čeští řečníci, kdo chtěl k aktuálnímu politickému tématu něco říct, demokraticky dostal slovo.

Např. historik Jiří Jaroš Nickelli se snažil přítomným vyložit jak pochopit Rusko a porozumět jednání Rusů, tedy průřezem doby od Tolstého po Stalina. Zdůraznil, že žijeme v době, která si opět zahrává se lží jako za Hitlera propagandou typu – Rusko je obr na hliněných nohou, stačí do něj strčit… Je to země asijských hord a vlkodlaků, jde o zemi útoků na evropské hodnoty atp. Avšak sama ruská kulrura a dějiny nám říkají opak. Rusko několikrát zachránilo Evropu a ta mu to nikdy neoplatila vděkem. Naopak Anglosasové a Germáni vždy ukončili pozitivní vývoj počínaje Teutonskými rytíři a konče hitlerovskými nacisty. Dvakrát to byli Francouzi a bezpočet federátů či spojenců Hitlera.

Jaroš Nickelli citoval Lva Nikolajeviče Tols tého: Všechny myšlenky, které měly nesmírné následky, jsou velmi prosté. Spojili se špatní lidé tak, že vytvořili sílu. Čestní lidé by měli činit totéž. Vylíčil napadení Ruska Napoleonem a jeho spojenci z celé Evropy. Došli až za Moskvu k Borodinu, kde se strhla osudová bitva s následkem smrti tísíců vojáků. Rusové tehdy vydrželi, ale neměli sílu porazit Francouze v otevřeném boji. Vojevůdce Michail Kutuzov tenkrát rozkázal ustoupit na Rjazaň a nepříteli na čas vydat téměř prázdnou Moskvu. Potýkal se se zrádci, kteří chtěli hned útočit, zatímco on požadoval uchránit před bojem zotavující se ruskou armádu. Když Francouzi dorabovali dobyté území, neměli co jíst a v kruté zimě se vraceli stejnou trasou, kterou přišli tisíce mil zpět, kde už předtím vše vyplenili. Armáda dobyvatele se potýkala i s mrazem, hladem a nemocemi. Napoleon poprvé opustil svoji armádu a pod cizím jménem prchal jako poražený do Paříže. Jeho slavkovské slunce slavného vítězství navždy zhaslo. Doznal, že Rusové bojovali za své rodiny, za svoji zem, věděli, že brání sebe i celý národ ve spravedlivé osvobozovací válce. Takové myšlenky tlačily Rusy k vůli zvítězit.

Po 118 letech se to opakovalo v případě Germánů a nahnaných spojenců, včetně Slováků. Dvě slovenské divize stály před Moskvou. Hitler tehdy vykřikoval, že stačí kopnout do dveří a celá ta shnilá stavba se zřítí. Nespadla a Hitler byl poprvé u Moskvy odražen a u Stalingradu a Kursku doražen. Dostal nářez, ze kterého se už nevzpamatoval. Sovětský svaz sám držel celou východní frontu, nejtěžší a nejsložitější frontu za 2. světové války. Stalin pořádal v Moskvě vojenskou přehlídku, ze které šli vojáci přímo na bojiště. Řekl jim: Na vás se dívá celý svět jako na sílu schopnou zničit lupičské hordy německých vetřelců jako na své osvoboditele. Připadlo vám velké osvobozenecké poslání. Válka, kterou vedete, je osvobozenecká, spravedlivá. Buďte hodni tohoto poslání! Nechť vás v této válce posiluje odkaz našich velikých předků Alexandra Něvského, Dmitrije Tolstého, Kuzmy Minina, Dmitrije Požarského, Alexandra Suvorova, Michaela Kutuzova. Nechť vás vede prapor velkého Lenina. Za úplné rozdrcení německých vojsk! A vojáci národů SSSR s tím došli až do Berlína – dodal Jiří Jaroš Nickelli. Podle něj z toho plyne poučeníi: Nikdy nebojujme jako protivníci s našimi bratry Rusy. Nikdy nepáchejme zradu Slovanů, byť by ji nařizovaly vlády, jak se k tomu chystají vlády dnes! Ctěme památku a odkaz našich osvoboditelů a chraňme jejich památníky padlých!

Ukrajinská básnířka a učitelka ruštiny, žijící v Brně, Elena Vilčinská následně přednesla na Čestném pohřebišti Sovětské armády v Brně své verše.

Dále se tam střídali řečníci s projevy v ruštině i češtině, např. Milan Zemánek, který roky jezdí za prací do Ruska, kde staví investiční celky, např. rafinérie a chemické kombináty. Z vlastní zkušenosti poradil zájemcům jak cestovat do Ruska v době, kdy v ČR nefungují žádné ruské konzuláty ani ambasáda. Potřebné papíry k vydání víza lze bez problémů podat na ruské konzuláty třeba v Drážďanech, Bratislavě, ve Vídni. Pro cestu do Ruska mimo linii současné rusko-ukrajinské fronty je nejlepší jet přes Estonsko, kde fungují tři hraniční přechody do Ruska. Kvůli návalu se tam čeká na odbavení asi šest dnů. Nebo vzduchem je nejlepší letět z Prahy do Baku a odtud pak kamkoliv. Zemánek rovněž přiblížil bez cenzury životní situaci Rusů. Zdůraznil, že Rusové dnes vydělávají víc, než Rakušané. Šikovný instalatér, topenář frézař, obkladač a jiný řemeslník si dnes v Rusku vydělává v přepočtu měny nejméně 150 000 Kč měsíčně. Krabička cigaret tam stojí kolem 15 Kč. Ruské paneláky nemají žádný elektroměr ani plynoměr, protože si tam dodavatelé energií spočítali, že náklady spojené s vyhledáváním spotřeby v tamních cenách jsou větší, než když vyberou jednotnou sumu na hlavu každého obyvatele panelového domu. Proto tam platí každý obyvatel měsíčně stokorunu za vodu a stokorunu za plyn.

Pokud jde o aktuální vojenskou speciální operaci, vojenská učiliště v Rusku jsou plná, být vojákem je tam prestižní povolání, velmi dobře placené a se spoustou benefitů poskytovaných zdarma.

Protože se v Rusku dnes nežije špatně, loni a předloni se do této země přistěhovalo z evropských zemí na 5000 rodin. A také asi 10 milionů Číňanů. To se ale z českých médií nedozvíme – uzavřel svůj výklad ruských reálií Zemánek

(vž)
Foto – Václav ŽALUD