Zdařilou přednášku s besedou k 8. výročí úmrtí kubánského revolucionáře a státníka Fidela Castra Ruz uspořádal pro členy a příznivce Spolku česko-kubánského přátelství Lázara Cruze v Brně český politik, publicista a aktivista českého i mezinárodního mírového hnutí Milan Krajča.
Fidel Castro Ruz, jako mimořádná osobnost minulého století, která zasahovala do dějin mnoha zemí světa, zesnul 25. 11. 2016 v 90 letech svého věku. Je obsahem mnoha knih v mnoha jazycích. M. Krajča doporučuje přečíst si v češtině publikaci Fidel Castro život pro dva hlasy (Ignacio Ramonet, 2009).
Po španělsko-americké válce o ovládnutí Kuby (1898) se ostrov dostal do područí USA. Mezi světovými válkami vyrůstal Castro na venkově. Ve 40. letech minulého století studoval práva v Havaně a byl studentským vůdcem za práva studentů. V padesátých letech organizoval mladé Kubánce, dělníky a nezaměstnané do boje proti diktatuře režimu F. Batisty, za svobodu a nezávislost ostrova s 11 miliony obyvatel. Neúspěšný byl v roce 1953 útok odpůrců režimu na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba, který měl zajistit zbraně pro revoluci. Útočníci byli brutálně zmasakrováni a vězněni. Na soudním procesu s nimi zazněla známá obhajoba právníka F. Castra, který v ní žaloval diktátorský režim a nastínil motivy sociálně spravedlivější společnosti. Vězněni byli na dnešním Ostrově mládeže, odkud se doslala na veřejnost slavná Castrova řeč obhajoby ze soudního procesu.
Tento první pokus o revoluci podnítil mezi pracujícími lidmi Hnutí 26. července a tříletou partyzánskou válku v horách. Jeho vedení v čele s F. Castrem a argentinským lékařem a revolucionářem Ernesto Che Guevarou v Mexiku připravili vylodění odpůrců režimu na Kubě. Stalo se tak v roce 1959, kdy prostí Kubánci fandili spíše revolucionářům a podpořili je ve svržení Batistova režimu i vytvořní revoluční vlády. K nelibosti Američanů vyhlásili pozemkovou reformu, znárodnili banky a velkoprůmysl. Roku 1961 USA vyhlásily proti Kubě totální hospodářskou blokádu (ostrovní stát potřeboval dovážet pohonné hmoty do vozidel a vyráběl na export hlavně třtinový cukr a na světě nejkvalitnější doutníkový tabák). Kuba se orientovala na Sovětský svaz, který ji nezištně zásoboval vším potřebným. Stejně tak dostávala průmyslovou a zbrojní pomoc ze socialistického Československa. V témže roce byla odražena vojenská intervence proamerické kubánské emigrace i zažehnána karibská krize se sovětskými raketami nedaleko Floridy. Chruščov ale zapomněl dát do dohody s USA za stažení raket zpět do SSSR zrušení věznice a vojenské základny Guantánamo na Kubě.
Revoluce na Kubě pod Castrovým vedením přerostla z protiimperialistické na socialistickou za sociálně spavedlivější život všech lidí v této velmi chudé zemi. I na venkově se mohutně rozvíjel program odstraňování negramotnosti a všestranného vzdělávání lidí. V šedesátých až osmdesátých letech masivně se rozvíjelo kubánské zdravotnictví i na vesnicích, věda a industrializace s pomoci socialistických zemí. Do vesmíru letěl první latinoamerický kosmonaut – kubánský černoch. Castro byl třikrát v Československu. Kvalifikovaní kubánští učitelé a lékaři byli zváni k předání zkušeností a k pomoci do chudých zemí Latinské Ameriky i Afriky a dokonce i do bohaté Itálie. Kubánské jednotky intervenovaly v Angole.
Po rozpadu SSSR a zejména v roce 1991 nastal ekonomický kolaps a prohloubila se krize Castrova režimu. Ránu kubánskému socializmu dalo i ukončení pomoci a spolupráce s Československem, které přestalo plnit závazky. Desetiletí trvající masivní hospodářská blokáda Kuby Spojenými státy přinesla chudobu a nedostatek všeho. Skromní Kubánci se snaží vydržet pomocí přídělového systému, který zaručuje, že se základní životní potřeby dostanou na každého. Včetně řemeslníků, taxikářů a jiných OSVČ podniká na Kubě 700 000 lidí. Tento stát 90 procent své potřeby ropy dováží z ciziny, soběstačná je jen z 10 procent. Ropná pánev se našla pod největší rekreační oblastí Varadero – k těžbě by musela zlikvidovat rekreační resorty. Velmi dobrý pomocník Kuby je nyní Čína. Ta ale na rozdíl od solidárních sovětů nic nedělá zadarmo, podniká. I ve špatných časech byl starý, nemocný Fidel Castro stále aktivní a pomáhal rozvíjet myšlenky kubánského socializmu v rozvojových zemích. Revoluční teze o sociálně spravedlivější společnosti žijí dál. Fidel Castro Ruz měl mohutný pohřeb 4. prosince 2016. Nejen celá jeho země týden truchlila. Před smrtí Castro zakázal, že název žádné ulice nebo náměstí nesmí nést jeho jméno. Též si nepřál jakékoliv sochařské ztvárnění své osoby.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD
