Společné působení zesílí volební výsledek

Aktuální nepříznivou situaci české i evropské politické levice projednali účastníci tradičního Diskusního čtvrtku v Brně. Potvrdili, že radikální politická levice má šanci uchopit a vyargumentovat podporu zájmů obyčejných lidí tématy jakými je zdražování potravin, bydlení, paliv, vody atp.

Platí, že když se ekonomice daří, voliči v politickém středu hlasují pro pravici. Naopak když se ekonomice nedaří, středoví voliči hlasují pro levici. Situace nabádá vytvořit společnou synergickou koalici levicových stran, jaká se nyní osvědčuje pravici.

Účastníci Diskusního čtvrtku se shodli v tom, že společné působní levicových stran stejným směrem zesílí jejich volební výsledek. Naopak při jejich trvání na samostatném účinkování žádná neprojde přes pětiprocentní hranici získaných hlasů ve volbách, což zabrání jejich vstupu mezi zástupce veřejnosti na radnici či v Parlamentu ČR. Ukazuje se, že nejpůsobivější prostředek volební agitace je dnes internet, který překonal roli plakátů, transparentů a mítinků z 90. let minulého století. Proráží šokováním příjemců nečekaným tématem. Sociologický výzkum levicové populace prokázal, že KSČM volí nejčastěji lidé starší 60 let věku, zatímco ČSSD volí zhusta osoby ve věku 45 až 59 let. Levicově smýšlející občané tvoří velmi nestejnorodou skupinu. Mnozí mají levicové názory, aníž o tom vědí, přičemž na hlasují pro pravicové strany. Nejméně vyznávají levicové názory mladí lidé. Jak se dostat do jejich naučené propagandy je nelehký úkol sociologů.

Jiří Málek ze Společnosti pro evropský dialog v brněnském Diskusním čtvrtku osvětlil neuspokojivý stav české i evropské levice. Odborníci hledají jaké poučení si vzít z Pařížské komuny, z Velké říjnové socialistické revoluce a z nynějšího útlumu účinnosti působení. Třeba v Rakousku je zajímavá práce vítězné Komunistické strany Rakouska (KPÖ) ve Štýrském Hradci při pomoci lidem postiženým kapitalistickými metodami. V Německu se strana Levice (die Linke) dostala do parlamentu jen velmi těsně. Dříve stavěla na levicových názorech občanů bývalé NDR, dnes naopak jsou daleko levicovější lidé v západní části SRN. Pokud jde třeba o Rusko, komunistická strana tam narostla, nesmí však příliš kritizovat prezidenta Putina.

Při minulých poslaneckých volbách nastaly velké úbytky voličů fandících KSČM a ČSSD. Také proto, že dle jejich úsudku to, co chtějí, jim síla těchto stran nedokáže v reálu tutově prosadit. Společná práce pravicových marketérů odebrala jen komunistům na 40 000 hlasů. Veřejnost není levicově orientovaná. Vyprázdnění levicových pozic pomohla též záře nových moderních politických subjektů. Levicové strany v současnosti ani nemají žádnou velmi významnou vůdčí osobnost.

Sociolog z Klubu společenských věd Jan Mišovič z výsledku předvolebního výzkumu populace konstatoval, že dvě třetiny hlavně starších lidí vyznává socialistický nebo sociálně demokratický světonázor. Dělníci se hlásí ze 40 procent k levici a z 20 procent k politickému středu. Čtyři pětiny dotázaných přiznaly, že česká veřejnoprávní média zkreslují českou historii. Sociolog z Institutu české levice Jan Klán osvětlil účastníkům brněnského semináře nejnovější metody a způsoby oslovování voličů. Např. jak v současné společenské situaci účinně hájit zájmy obyčejných lidí a řešit místo libivých zástupných témat jejich zásadní životně důležité problémy.

(vž)