Pietní akt k uctění památky událostí z 15. března 1939, tedy dne, který zásadně ovlivnil moderní dějiny naší země (tj. obsazení okleštěného zbytku Čech a Moravy nacistickým Německem), uspořádaly v neděli (15. 3.) KSČM a vlastenecké organizace u pamětní desky vyhnání českého obyvatelstva, která je od roku 2018 na brněnské budově v Křenové 67.
Shromáždění občané tam vyslechli husitský chorál a projevy europoslankyně Kateřiny Konečné, historika Jiřího Jaroše Nickelliho a předsedy jihomoravské krajské organizace Klubu českého pohraničí Václava Fišera. Občané i představitelé si připomenuli historické souvislosti a pod paměstní desku položili květiny za oběti období nesvobody. Po vyslechnutí státní hymny besedovali o drzé provokaci revanšistického Sudetoněmeckého krajanského sdružení v čele s Berndem Posseltem uspořádat svůj sjezd od 22. do 25. května 2026 v Brně. A to se souhlasem a finanční podporou představitelů Brna a Zastupitelstva města Brna, které fandí potomkům a českým kamarádům fašistických a nacistických vrahů českých vlastenců. V českém právním řádu chtějí zrušit dekrety prezidenta republiky Eduarda Beneše a odsun německých fašistů, nacistů, zrádců a kolaborantů „domů do říše“ z rozhodnutí Postupimské konference vítězných mocností. Rovněž žádají vrátit jim v ČR obrovské majetky, včetně české a německé šlechtě. Konání sudetoněmeckého srazu v Brně v období 87. výročí okupace ČSR hitlerovskou brannou mocí řeknou občané své jasné NE!
Europoslankyně Kateřina Konečná připomněla: 15. března 1939 se naše země ocitla pod nacistickou okupací, na začátku systematického ponižování, násilí a zločinů. Nejsme tu kvůli otevírání starých ran, ale poroto, abychom neztratili paměť. Paměť je obrana. Něco bez paměti je snadno ovladatelné strachem, lží, pohodlnou výmluvou, že to nějak dopadne. Patnáctý březen 1939 ukázal, jak rychle se může zhroutit jistota, změnit konání elit, tón úřadů, pravidla školy, práce i sousedství. Okupace nepřišla jen s uniformami a rozkazy. Přišla s novým řádem k rozdělení lidí na hodné s právem žít důstojně a na lidi nehodné, jejichž důstojnost a životy měly být vymazány. Začíná to tím, že se někomu přestane říkat jménem a mluví se o něm jako o problému. Z člověka se udělá číslo, kategorie, hrozba. I o nás se poslední roky mluví jako o dezolátech, švábech, agentech atp.
Německá okupace 1939 zasáhla Brno tvrdě v každodenním životě v práci, ve školách v rodině. Lidé byli vystavení sledování, zatýkání, někteří byli nuceni mlčet, jiní naopak mluvit a někteří nuceni zmizet. S tím přišla zkouška charakterů, která se neodehrávala jen na bojišti, ale i v kanceláři, v obchodě, na chodbě domu. Byla to zkouška, jestli se člověk přidal k davu nebo si uchoval páteř. Připomínáme si také ty, kteří se okupaci postavili otevřeně nebo potichu. Ty, kteří pomáhali pronásledovaným. Ty, kteří riskovali, že přijdou o práci, svobodu, o rodinu. Někteří se zapojili do odboje, šířili zprávy, ukrývali lidi, falšovali doklady, nosili někomu jídlo, předávali vzkazy. Krátce po okupaci, 17. března 1939, přijel do Brna Adolf Hitler. Doporučuji všem, kteří hlasovali pro podporu organizací, které si daly do jádra své činnosti jakési „smíření“ se sudetskými Němci, aby si prohlédli filmové záběry a fotografie z nadšeného vítání vůdce Adolfa Hitlera v moravské metropoli. A my se jim máme omlouvat? My máme platit jejich činnost u nás? Během války se vždy dějí nepravosti, omyly a tragické události. Odsun německého obyvatelstva byl důsledek dohody vítězných mocností. Hlavně důsledek šesti let tyranie nacistického Německa, které se u nás opíralo o sudetské Němce. Je důležité mluvit i o obětech – o lidech, kteří byli vyhnáni, vězněni, mučeni a vražděni. O rodinách, které se rozpadly. O dětech, které dospěly příliš brzy. O těch, kteří se už nikdy nevrátili…
Okupace nebyla správa území. Byla to krádež státu, práv, budoucnosti. Čas má zhusta schopnost obrušovat hrany, občas se objeví pokušení relativizovat. Vidíme to aktuálně teď v Brně. V květnu se do něj sjedou tisíce Němců. Není příhodnější moment k připomínce slov Eduarda Beneše, které pronesl v květnu 1945 v Brně: Až do poslední chvíle šel německý lid do fanatického boje. Co se zdá být neuvěřitelné a nepochopitelné, to se opravdu dělo. Tento německý lid šel do krvavého vraždění jako slepý a hluchý, nevzepřel se, nezamyslil se, nezastavil se. Šel a dával se tupě nebo fanaticky zabíjet a zabíjel. Když E. Beneš hovořil na sjezdu Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých 14. prosince 1945, předpokládal, že dojde k přepisování historie.
Kateřina Konečná pokračovala, že dějiny nejsou jen o velkých jménech a velkých datech. Je to o tom, jestli se někdo zastane souseda, jestli učitel ve třídě dovolí ponižování, jestli úředník podepíše nespravedlnost, protože takové jsou předpisy. Také o tom, jestli někdo zneužije moc k tomu, aby si vyřídil účty. Totalita stojí i na obyčejných lidech, kteří dělají drobnou práci. Proto je naše dnešní setkání závazek, že budeme chránit důstojnost člověka, stát na straně práva. Ne na straně snahy smýt vinu, přepsat dějiny, ne na straně sudeťáků. O obětech budeme mluvit jmény, nenecháme je v anonymitě. Paměť je forma spravedlnosti, kterou můžeme pomoct lidem, kteří se už sami bránit nemohou. Uctíme památku těch, kteří německou okupaci nepřežili, kteří trpěli, postavili se zlu. Měli odvahu říct mu Ne! Odvahu nenechat se ukolébat tím, že to není naše věc. Odvahu říct NE! plánovanému sjezdu sudeťáků. V Brně ani někde jinde prostě NEPROJDOU!
Následoval odborný referát historika Jiřího Jaroše Nickelliho, který přinášíme na jiném místě.
S krátkou zdravicí vystoupil na pietním shromáždění u pamětní desky za bývalé čs. pohraničníky, vojáky či policisty Václav Fišer. Zdůraznil, že každý z nich něčemu přísahal. Přísaha je závazek na celý život. Mrzí mě, že tolik mužů, občanů ČR si svého závazku není vědoma.V republice se najde velká podpora odporu konání sjezdu sudetů v Brně, aby jim Češi, Slováci a další zde žijící národnosti dali najevo, že tady jsme doma my! Občany ČR jsou lidé s cizí národností, kteří se chovají v souladu se zákony této země a nemají s tím žádný problém. Naopak vidíme stupňující se požadavky pohrobků Němců odsunutých z území ČR dle nápadu Britů, kteří prosadili odsun na Postupimské konferenci ve válce vítězných mocností. Domáhat se návratu Němců na „své majetky“ v ČR je zhovadilost svědčící o tom, že tito potomci odsunutých nejsou schopni a ochotni připustit, že jejich předci se dopustili těžkých zločinů na národech Československa i celé Evropy – zdůraznil Fišer a dodal: Je známo, že mezi sudetskými Němci bylo procentuelně více příslušníků SS, Gestapa a dalších bezpečnostních složek nacistického Německa, než mezi ostatním německým obyvatelstvem. O něčem to svědčí. A tito lidé mají tu drzost chtít po nás „náhradu křivd.“ Dávají přímou výzvu k nové aktivitě tzv. ordnerů. Klub českého pohraničí se drží svého základního motta: Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane česká celá naše vlast! Na tom trváme a jsme odhodláni jít do důrazné akce – uzavřel Václav Fišer.
Předseda organizace brněnských komunistů Martin Říha pozval občany na nadcházející akce:
- 14. dubna od 8:30 hodin bude na jednání Zastupitelstva města Brna mít slovo veřejnost. Projednat má odejmutí milionové dotace spolku Meeting Brno 2026, který Sudetoněmecký landsmanšaf do Brna pozval. V sále bude potřeba podpora občanů, aby zastupitelé věděli co si veřejnost žádá.
- 22. května od 10 do 11 hodin před hlavní bránou na brněnské výstaviště bude tzv. němá barikáda. Na výstaviště přicházejícím sudeďákům chtějí občané ukázat, že tady jim nic nepatří, ani jediný kámen.
- 23. května mají v plánu „pochod smíření“ z Pohořelic do Brna na Mendlovo náměstí, kde mají sudetští Němci a jejich čeští kamarádi shromáždění s proslovy v zahradě Augustiniánského kláštera. Občané je budou „vítat“ od 17 do 18:30 hodin v Křížové ulici vedle Mendlova náměstí.
- 24. května od 13 hodin půjdou občané průvodem od brněnského hlavního vlakového nádraží ulicemi Masarykovou přes nám. Svobody a Zámečnickou na Dominikánské náměstí. Tam, pod okny brněnského magistrátu, bude od 14 hodin velký mítink proti konání sjezdu sudetoněmců v Brně. Mezi hosty vystoupí na náměstí např. europoslankyně Kateřina Konečná. Společně s občany tam mluvčí z řad veřejnosti ukáží sudetským Němcům kdo je tady doma!
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD
