Dne 26. dubna 2026 uplynulo přesně 81 let od stejného dne roku 1945, kdy v 19:00 ohlásil Moskevský rozhlas osvobození města Brna po těžkých bojích při Bratislavsko-brněnské operaci, vedené vojsky 2. ukrajinského frontu SSSR Rodiona Jakovleviče Malinovského proti připravené obraně německé 1. tankové armády v čele s generálem Nehringem.
Občané a představitelé vlasteneckých stran, organizací či spolků položili v neděli (26. 4.) kytice květů padlým hrdinům na Čestném pohřebišti Sovětské armády na Ústředním hřbitově v Brně, k pomníku zabitých rumunských spojeneckých vojáků a k pomníku čtyřiceti čs. vlastenců popravených koncem války německými fašisty v koncentračním táboře ve Vratislavi.
Člen vedení městské organizace KSČM v Brně a místopředseda jihomoravského krajského Klubu českého pohraničí Václav Fišer v hlavním projevu připomněl že Rudá armáda musela překonat řadu polních opevnění, která Němci na Moravě vybudovali již koncem roku 1944 a v lednu 1945 na nich pracovalo už přes 40 000 lidí. Pověstná je tanková bitva u Ořechova, trvající od 18. do 24. dubna. Ráno 23. dubna vydal maršál Malinovskij z pozorovatelny u Křepic rozkaz k závěrečnému úderu. O tři dny později slavila velká většina Brna osvobození, ačkoli díky trvajícímu německému odporu zůstaly obce na severu a severovýchodě od města v moci německé armády až do 5. května 1945.
Co se týká vojskových ztrát, během osvobozování města Brna padlo téměř 20 000 rudoarmějců a Rumunů, z toho 4317 přímo v Brně. Sověti přišli o více než 160 tanků a samohybných děl a přibližně 40 letadel. O život přišlo i 1200 Brňanů. Němci ztratili přibližně 7000 mužů, z nichž 3000 přímo v Brně, 83 tanků a 30 letadel.
Osvobození města nepřežilo 1200 jeho obyvatel a letecké útoky společně s pouličními boji zničily nebo poškodily 13 723 obytných budov a továren z celkového počtu 26 287, tedy více než polovinu. Zcela zdemolováno bylo 1277 objektů.
Ve městě s výraznou německou menšinou zásadně utrpělo především sociální prostředí. Do posledních dní války trvalo v Brně zatýkání i popravy za provinění proti Německé okupační moci i za vyhýbání se nasazení ke zmíněnému budování polních opevnění. Protiněmecké naladění v osvobozeném městě, postiženém ubytovací a zásobovací kalamitou, bylo pochopitelně vyhrocené. I proto se z 30. na 31. května 1945 uskutečnilo organizované vyvedení skoro 20 000 německých obyvatel Brna do Pohořelic. Vyvedena jich byla většina, vyjma práceschopných mužů, Němců zadržených ke stíhání a také Němců antifašistů. »Vyvedení bylo spořádané za přísných pravidel bránících excesům proti Němcům. Nutné je důrazně odmítnout označování aktu za „pochod smrti“ s tisíci usmrcených obětí a přirovnávání ke skutečným pochodům smrti organizovaných německou mocí při přesunech vězňů mezi vyhlazovacími lágry. To jsou vybájené pohádky bez jakéhokoli věcného důkazu,« zdůraznil V. Fišer. Za připomenutí v souvislostí stojí podobnost trasy, po které směrem na Brno pochodovali již 14. března 1939 brněnští němečtí nacisté jako předvoj wermachtu a poté tudy Volkssturm táhl 17. dubna 1945 od Brna k frontě. »Současně však atmosféra v evropské společnosti opět proválečně houstne a ve velmi zjednodušeném pohledu nepříjemně připomíná paralelu s fašizací Evropy od třicátých let minulého století, která vyústila ve druhou světovou válku v letech čtyřicátých, se všemi známými důsledky. Poučili jsme se?« tázal se na pietním shromáždění v Brně V. Fišer.
Konstatoval, že zánikem Varšavské smlouvy a především rozpadem Sovětského svazu byla znovu otevřenacesta ke vzestupu fašismu, počínající popíráním historie a jejím nahrazením novým, či spíše staronovým příběhem o domnělém nároku Západu na zdroje Východu, včetně myšlenek na „konečné vypořádání přebytečného obyvatelstva.“ Pro dnešní příležitost z toho v krátkosti vyplývá nepříjemné poučení, že v roce 1945 nebyl poražen fašismus ani německý nacismus. Za cenu nesmírných obětí byla poražena jen vojenská moc nacistického Německa. Poučena byla zřejmě jen bezprostředně poválečná generace. Další již podlehla erozi paměti i ideje společného státu a dopustila vítězství konzumního sobectví nad ctí a hodnotou společné vlasti, uhájené životy a krví statisíců předků. Ve třetí generaci je zřejmá ztráta vztahu k vlasti i státu a valná část generace současné mládeže akceptuje vyprávění historie s implementovanou apriorní předsudečnou nenávistí vůči poválečné minulosti, o níž je nepřípustné i pochybovat. Součástí je nejen zpochybňování, ale přímo nenávist vůči čemukoli ruskému, natož sovětskému nebo i jen levicovému. Pod trestem jsou již zakazovány i symboly.
Zde v Brně právě probíhá politický boj o zachování památníku vítězství na Moravském náměstí, jemuž vévodí socha rudoarmejce a ze kterého je již nějaký čas sejmuta deska s rozkazem J. V. Stalina k salvě na počest osvobození Brna. Nepodaří-li se odrazit tento útok, je jen otázka času, kdy se terčem aktivního „zájmu“ stane i Čestné pohřebiště našich osvoboditelů na Ústředním hřbitově v Brně, jehož oheň již dávno není „věčný.“ Pozvání sudetoněmeckého landsmanšaftu k vykonání jeho sjezdu v Brně je historická ostuda Brna a doklad existence aktivního protinárodního spiknutí. Organizace Meeting Brno, za kterou se zbaběle schovávají i představitelé současných vládnoucích koalic Brna i Jihomoravského kraje, pod rouškou líbivých tezí o „smíření“, „porozumění“ a „domovu“ nejen otvírá cestu k revizi výsledků druhé světové války a znevážení ceny obětí za osvobození jejich zaměňováním za viníky, ale otevřenému útoku na českou státnost – zdůraznil Fišer.
Rada Velvyslanectví Ruské federace v ČR Valerij Terentěv (Valery Terentyev) uvedl, že v předvečer výročí Dne vítězství si připomínáme důležitou kapitolu našich společných dějin, kdy Rudá armáda po těžkých bojích 26. dubna 1945 osvobodila Brno. Rada velvyslanectví upřímně mnohokrát poděkoval těm, kdo pamatují a ctí památku padlých za naši společnou svobodu na krásné moravské zemi. Terentěv rovněž citoval osobní vzpomínku sovětského vojáka, který se zúčastnil bojů o Brno: „Obyvatelstvo osvobozených československých vesnic nás vítá s velkou radostí, někdy blokuje ulice a na chvíli nás zdržuje. Upřímná radost místního obyvatelstva se mění v malou radostnou oslavu.“
Ná závěr pietního shromáždění na Ústředním hřbitově předseda organizace brněnských komunistů Martin Říha pozval občany k účasti 8. května ve 12 hodin na Moravském náměstí v Brně k pomníku Rudoarmějce na připomínku ukončení 2. světové války v Evropě. A k účasti 9. května v 10:00 na Ústřední hřbitov – Čestné pohřebiště Sovětské armády, kde uvede svůj program na Den vítězství k uctění památky padlých Výbor národní kultury a Ruský kulturní osvětový spolek na Moravě.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD
