Václav Fišer k 80. výročí osvobození Brna

Sešli jsme se dnes, 26. dubna 2025 na pietním území u Čestného pohřebiště k uctění památky sovětských a rumunských vojáků jednotek 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Sovětského svazu Rodiona Jakovleviče Malinovského.

Tito vojáci  před 80. lety v dubnu roku 1945 padli v těžkých bojích při osvobozování města Brna v rámci Bratislavsko-brněnské operace. Jsou zde pohřbeni také členové našeho národního odboje a také jim dnes vzdáváme čest a díky za 80 let našeho života v míru.

Brněnská část Bratislavsko-brněnské operace začala už 5. dubna 1945 boji o vytvoření předmostí na řece Moravě, kdy proti sobě stálo jako součást 2. ukrajinského frontu 250 tisíc sovětských a 70 tisíc rumunských vojáků proti 250 tisícům Německých vojáků ze skupiny armád Jih. K Brnu dorazila Rudá armáda 23. dubna a už o tři dny později slavila velká většina Brna osvobození. Obce na severu a severovýchodě od města však zůstaly v moci německé armády až do 5. května 1945.

Během osvobozování Brna padlo téměř 20 000 rudoarmějců a Rumunů, z toho 4 317 přímo v Brně. Přišli také o více než 160 tanků a samohybných děl a přibližně 40 letadel. O život přišlo i 1 200 Brňanů. Němci ztratili přibližně 7 000 mužů, z nichž 3 000 přímo v Brně, 83 tanků a 30 letadel. Bilance válečných škod v Brně během celé okupace je poměrně přesná a škody byly významné. Zasažen byl každý druhý dům ve městě, téměř 1300 domů či továren bylo zcela zdemolováno. Zásadní škody však utrpělo také sociální prostředí, protože brněnští němci se nijak nezdráhali vůči českému obyvatelstvu uplatňovat svou domnělou nadřazenost. Až do posledních dní války probíhalo v Brně zatýkání i popravy za provinění proti Německé okupační moci.

Navzdory existujícím dokumentům však právě v přítomné době neustávají a naopak sílí pokusy o přepis historie, především zaměňováním příčin války s důsledky, zamlčováním doložitelných skutečností nebo přímo jejich nahrazováním smyšlenými příběhy. Ještě před nedávnem se tomu mysl pamětníků vzpírala, dnes však může a také nabývá na reálné síle již mnoho desetiletí trvající úsilí o přepsání národní i mezinárodní paměti. Oběti jsou označovány za zločince, osvoboditelé za okupanty, potlačuje se význam Charty OSN a Norimberských protokolů jako zdroje mezinárodního mírového práva, přímí potomci nacistických elit mezi současnými elitami evropskými nazývají fašisty osvoboditele od fašismu a bezostyšně bagatelizují válku a deformují mír. Jsme svědky a nechtěnými účastníky snahy těžce vykoupenou svobodu a mír znovu obětovat touze mocných, či spíše nebezpečně duševně nemocných, o podrobení si cizích národů novou válkou, bez ohledu na oběti vojáků, strádání civilního obyvatelstva a … zničení prostředí vhodného pro život.

Do tohoto konceptu plně zapadá i trvalé úsilí o zneplatnění několika zásadních poválečných dekretů prezidenta Eduarda Beneše, který naléhavě varoval právě před ztrátou historické paměti. V Brně je živým dokladem takového úsilí organizování tak zvaných Poutí smíření v rámci festivalů Meeting Brno, nebo sejmutí textu Stalinova rozkazu při příležitosti osvobození Brna z památníku na Moravském náměstí. I zde v Brně stále dochází k poškozování pomníků osvoboditelům, za které je třeba pokládat i jen jejich ponechání chátrání bez nezbytné údržby. Mnoho památníků po celé naší vlasti je však stále dokladem pravdivé historie a stále nám připomínají oběti, které již nikdy nechceme nést. Připomínají, že osvobození předcházela okupace, že okupantem bylo nacistické Německo a osvoboditelem se zdaleka nejvyššími ztrátami po odražení útoku na sebe sama byl Sovětský svaz a jeho Rudá armáda. Proti tomu vnímáme všudypřítomné buzení a posilování protiruské hysterie pod jakoukoliv záminkou.

Je přitom historií ověřené, že na konci takovýchto aktivit je vždy nový konflikt, nová válka, statisíce a miliony nových mrtvých a násobně více zraněných. A válka v podstatě již probíhá. Je dnes proto zásadní, aby byly tyto památník zachovány a mohly silou své připomínky pomoci bránit mír. Protože ani my jsme se tu dnes nesešli jen kvůli relativně krátké připomínce výročí a minutě ticha za padlé. Sešli jsme se tu hlavně proto, že jsme přišli vyjádřit vděčnost padlým právě za jejich oběť míru. Díky jejich oběti dnes žijeme my, naše děti, obce, národ a vlast! A je životně nezbytné toto vědomí předávat dalším pokolením.

Vlastenectví je dnes vědomě i nevědomě potíráno a srovnáváno s nacionalismem a fašismem. Ukolébáni desetiletí trvajícím, zdánlivě samozřejmým mírem, jsme i my dopustili současnost, kde úcta k předkům obtěžuje a slovo vlast ztratilo pozitivní význam. Nad hroby dávno padlých jsme však budoucím generacím stále zodpovědní za to, že nedovolíme opakování válečného šílenství, které by dnes téměř jistě bylo již nepopsatelnou apokalypsou, posledním dějstvím.

Nesmíme zapomenout! Musíme chránit a šířit úplnou paměť našeho národa pro budoucnost našich potomků v míru, svobodě a právu, s nehynoucím vděkem k osvoboditelům před hrozbou národního zániku. S poselstvím, že právo, svoboda i trvající mír jsou opřeny o hrdinství a bohužel vykoupeny životy vlastenců, vědomých si své odpovědnosti ke své vlasti, národu, státu, obcím, rodinám…

Hlubokou úctu padlým hrdinům a čest jejich památce!

Спасибо вам.

Ing. Václav Fišer, mjr. v.v.
Člen MěV KSČM Brno
Předseda MěR KČP Brno