Společně hledali inspiraci pro budoucnost účastníci Diskusního čtvrtku v Brně nad tématem Lenin (1870-1924) a rozcestí XXI. století. Úvodní slovo na něm měl komunistický politik a někdejší kandidát na prezidenta ČR Josef Skála.
Diskutoval každý, kdo nehledal hádky, ale odpovědi na palčivé otázky dneška. Debatní pořad MěV KSČM, Institutu české levice a Klubu společenských věd Brno moderoval Václav Fišer.
Ředitel Institutu české levice J. Skála osvětlil štítivý vztah pravicových politiků a části veřejnosti k Vladimíru Iljiči Leninovi s tím, že jen hovořit o něm a jeho odkazu je dnes na hranici trestní zodpovědnosti. Zásadní diskuse o tom, co Lenin dokázal inspirativního pro budoucí období, se v ČR dosud nekonala. Odpadlíci tvrdí, že nic inspirativního na VIL nenacházejí.
Podle Skály Lenin dokázal vytvořit takovou politickou stranu, která ovlivnila dění i mimo hranice dřívějšího SSSR. Rusko tzv. s dřevěným rádlem se změnila v atomovou velmoc. Většina Rusů tam žila na zaostalém venkově v obščině (obecním hospodaření i s půdou). Na vesnicích byla velká síla obyvatel. Pozdní příchod venkova ke kapitalismu Lenin popsal v jednom ze svých 55 spisů s názvem Imperialismus jako nejvyšší stádium imperialismu. Snažil se, aby kvalifikovaným vedením přešla zaostalá země přes období kapitalismu přímo k socialismu. Proto přišel s koncepcí přeměnit válku imperialistickou na válku socialistickou. Vznikaly samosprávy Sovětů, ty byly stíhány, Lenin uprchl do Finska a za pár týdnů tam napsal spis Stát a revoluce. Tu odsouhlasilo vedení Sovětů, nešlo o puč. Podobná situace byla v Německu, kde se očekávalo, že revoluce přeskočí na průlom. Avšak bez řádného vedení skončila tragedií. O tom jak dál pokračoval názorový střet Lenina s avanturismem Trockého.
Rusku hrozil rozpad a parcelace zájmovými skupinami. Pohromadě je dokázali udržet jedině bolševici, kteří hlásali zájmy většiny lidí. Klíčovým mluvčím národního zájmu v období meziválečné ČSR byla i u nás komunistická strana. Prezident republiky Eduard Beneš psal za 2. světové války spis o socializující demokracii. Šlo o vlastní svébytnost státu se sociálním hnutím. K úmrtí Jana Masaryka Skála poznamenal, že když na místo jeho skonu došel Klement Gottwald, rozplakal se. Domnívá se, že s Janem Masarykem počítal na obsazení postu budoucího prezidenta republiky.
Podle něj v současnosti zatlačované levicové hnutí v ČR se musí přerodit k vlastní politické ofenzívě. Když o neudělá KSČM, udělá to někdo jiný a vtiskne budoucnosti své znaky. Cesta k renesanci komunistické strany v ČR vede dle Skály přes šikou veřejnou diskusi i s desítkami intelektuálních osobností levicového zaměření pro sociálně spravedlivější společnost bez ohledu na stranickou příslušnost. Aby tento pestrobarevný proud měl zájem jít např. s KSČM, musí mít její činnost reálný dopad do veřejného zájmu lidí. Tento nový program komunistům dosud chybí. Požadovaná „živá voda“ má mít vliv na novou mladou generaci, když bude prosazovat její zájmy. Řešení dnešních problémů leží v budoucnu za hranicí kapitalismu.
Mladí v současnosti o myšlenkách socialismu a komunismu obvykle nic nevědí. Je k nim pěstován mezi kluky a děvčaty odpudivý vztah. Mladí dospělí mají dnes největší problém v rostoucí nezaměstnanosti a zvláště v chybějícím samostatném bydlení. Koupě vlastního domu nebo bytu, včetně nájmu, stojí v současnosti majlant. Do samostatného života startující mladíci nebo dívky si je nemohou dovolit. Přetrvává bydlení u rodičů s trávením volného času na internetu. S nerozlučným mobilem si vystačí i při seznamování se s parnery či při sexu. I případné nadcházející volební vítězství hnutí ANO ve spolupráci s prezidentem Petrem Pavlem nic podstatného nezmění. Mladí hledají reálnou pomoc. KSČM může hájit jejich zájmy tím, že povede boj za zavedení systémové hromadné stavby levných státních startovacích bytů pro začínající rodiny. Řídit tento proces musí stát, protože ten snadno dostane půjčky. Developeři do masové stavby levných startovacích bytů nepůjdou, nejsou pro ně lukrativní! Na takovou iniciativu KSČM by mládež slyšela a naslouchala by i jiné argumentaci.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD
Snímky z brněnského Diskusního čtvrtku
