Památku skoro půldruhého tisíce zavražděných českých vlastenců-odbojářů i zcela obyčejných lidí uctili v neděli na bývalém nacistickém popravišti ve dvoře Kounicových studentských kolejí v Brně z podnětu Výboru národní kultury zástupci vlasteneckých stran a spolků i občané.
Předsedkyně brněnské pobočky VNK Marie Veselá v proslovu uvedla, že 17. listopadu 1939 němečtí fašisté studenty a vyučující ze všech fakult vysokých škol a z kolejí v Brně vyhnali a zabránili jim ve vstupu do budov. Protestující rozháněli donucovacími prostředky i střelbou. Deset zadržených studentů popravili a další dali do vězení či odvezli je na práce do Německa.
Brněnské ulice jsou pojmenovány po zabitých hrdinech. Popravy českých vlastenců zastřelením, oběšením nebo střílením jejich dětí hrajících se na písečku ranou do zátylku, děsily obyvatele okolních ulic, zvláště čtvrti Žabovřesky. Je zadokumentováno, že fanatičtí němečtí nacisté se chodili dívat i se svými dětmi na popravy za vstupné tří říšských marek jako do divadla. Byli nespokojeni, když popravčí zlikvidovali „českého ksindlu“ jen malý počet..
Na popud mezinárodních institucí protihitlerovské koalice se 17. listopad stal Mezinárodním dnem studenstva. »S pohoršením jsme reagovali na informaci, že naše polistopadová vláda zrušila Mezinárodní den studentstva, jediný mezinárodní svátek, který má přímý vztah k naší republice. Až pod mezinárodním tlakem byl tento svátek před časem obnovem a vrátil se do našich kalendářů, kam právem patří. Státní převrat v roce 1989 byl zneužití této památky,« zdůraznila M. Veselá a pokračovala| »Proto jsme se zde sešli a scházet budeme i v budoucnu, abychom svým vnukům vštípili do vědomí skutečnost, jak draze byla vykoupena naše svoboda a jaké zlo přináší každá válka.
Norimberský proces v roce 1946 vynesl nad nacismem a jeho zločiny rozsudek. V jeho záverečném protokolu tohoto soudu se říká: „Kdo připravuje a vyprovokuje válku, je válečný zločinec!“ A tato slova jsou dnes nanejvýš aktuální.
Historická expozice v památníku Kounicovy koleje dokládá, že 17. listopadu 1939 se ráno roznesla informace, že z Kounicových studentských kolejí Němci všechny vyhánějí a že německá armáda brání studentům i vyučujících ve vstupu do budov všech fakult vysokých škol v Brně. V Praze byl ještě klid, ale v Brně šly skupiny nespokojených studentů i vyučujících po Veveří ulici k centru Brna. Přidávali se k nim lidé z daších fakult i běžní občané, kteří chtějí být informováni co se děje. Došli na dnešní Moravské náměstí, kde na manifestaci nepřipravené německá policie byla chvíli v defenzivě. Přivolané posily brzy zjednaly pořádek. a zatýkaly.
To už se dostaly informace do hlavních brněnských továren, kde dělníci rozhodli, že když budou pokračovat represe vůči studentům i v dalších dnech, bude v Brně generální stávka.
Tento den, 17. listopadu 1939, bylo v Kounicových kolejních náhodně vyčleněných 200 studentů, a ze Sušilových kolejí 50 studentů převezeno večer nákladními vozy pod plachtami k vlaku a nahnáno po 10 lidech do každého kupé se zatemněním staženými roletami. Na chodbičkách je hlídali ozbrojení vojáci SS pod hrozbou, že kdyby chtěl někdo vyhodit třeba papír se vzkazem, že studenty odvážejí pryč, bude všech deset lidí v jeho kupé zastřeleno. Přesto se několik papírků se zprávami podařilo doručit prostřednictvím železničářů, kteří vypravovali vlak.
Dokumenty dál vypovídají, že když se Adolf Hitler dověděl, co se v Brně děje, vyjádřil se, že „měli jsme s nimi zatočit jako s Poláky!“ Tzn. zrušit vysoké školy, všechny střední školy s maturitou a druhý stupeň základních škol. Ponechat jen 1. až 5. třídy, aby „ta méněcenná cháska“ uměla číst a psát a zvládala otrocké práce. Kantory a inteligenci se snažili němečtí fašisté popravit nebo soustředit do koncentračních táborů. V Brně byli vězněny děti českých úředníků s tím, že jestli ještě dojde v moravské metropoli k podobným nepokojům, budou tito vězni postříleni jako rukojmí. To jsou dozvuky 17. listopadu 1939.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD
