Jako vždy i květnové zasedání Zastupitelstva města Brna (ZMB) nebylo zahájeno přesně v 8:00 hod. Počáteční zpoždění chtěl primátor Vokřál (ANO) dohnat hned při projednávání prvních bodů z připraveného stotřicetibodového programu.
Netušil, že mu to zkomplikují již občané z Červeného kopce, několikráte se vracející ke kauze přestěhování obyvatel ubytovny Šámalova do nedávno vystěhované a k rekonstrukci připravované léčebny dlouhodobě nemocných (LDN). Zde odkazujeme na naši již dříve zveřejněnou tiskovou zprávu, v níž konstatujeme, že statutární město Brno není na tyto „krizové“ situace vůbec připraveno (což tvrdíme po celé období). To byl také přítomným občanům pan primátor nucen přiznat.
Následovali body týkající se transformace městských společností do jedné vlastnické společnosti koncernového typu. Při schvalování jejich individuální vlastnické politiky jsme se zdrželi souhlasu. Přímo nesouhlas jsme pak vyjádřili při schvalování návrhu závěrečného účtu města za rok 2017, v němž jednak vedení města přiznalo, že proti schválenému rozpočtu během roku nezvládáme utratit peníze vybrané navíc.
Po dopolední přestávce došlo na očekávaně kontroverzní bod s názvem Návrh strategické a programové části Strategie kultury a kreativních odvětví (dále jen Strategie). Návrh předložený náměstkem M. Hollanem (Žít Brno) ve svém vystoupení od A až do Z rozcupovala K. Hofmannová, bývalá zastupitelka za Žít Brno, dnes bez politické příslušnosti. Opět se tak prokázala manažerská nevyzrálost a nezkušenost náměstka M. Hollana a to i v jeho dominantní oblasti kultury.
My, zastupitelé klubu KSČM, jsme vyjádřením svého předsedy jasně řekli, proč nesouhlasíme a nehlasujeme pro tak připravený dokument. Ze Strategie totiž zřetelně vyplývá, že stávající vedení města do budoucna jednoznačně preferuje svou podporu „nezřizované“ kultuře před vlastními kulturními příspěvkovými organizacemi města a jejich rozvojem (viz snaha o změnu jejich právní formy jako pokus o hledání náhradních zdrojů pro jejich financování). Dále je možno zmínit nezájem pana náměstka o celou oblast památkové péče (ve Strategii zcela pominuta), přitom celá řada městských kulturních organizací sídlí v památkově chráněných objektech, případně takové objekty spravuje (Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo, Reduta, hrad Špilberk, vila Tugendhat, Dům pánů z Kunštátu). Nejasné také bylo, co po celé 4 roky práce na tomto dokumentu pan náměstek a jeho zpracovatelský kolektiv dělali a kolik že tento dokument vlastně stál? Na to se budeme muset ještě ptát!
Bod 123 jednacího programu ZMB se vracel ke kauze Ponava (majetkové vypořádání území spojené s rekonstrukcí fotbalového stadionu Za Lužánkami, která je pro Brňany celovečerním příběhem Jak dědeček měnil, až vyměnil. Po suchých konstatováních, co město již v kauze učinilo, nám na stole přistála předžalobní výzva od pana Procházky. To spolu s naším dlouhodobým opozičním tlakem zřejmě vedení města donutilo k předložení návrhu, že v tomto příběhu se již budeme bavit jen o peněžní transakci místo směny za významné městské budovy. Spolu s tím jsme ale byli tlačení k souhlasu s rozhodčím řízením, v čem ale my nevidíme mnoho pozitivního. Ba spíše naopak, protože ani dvoustupňové rozhodčí řízení nemusí přinést pro město kýžený kladný výsledek řešení. Na příští zastupitelstvo proto Rada města Brna přijde s podrobněji rozpracovaným návrhem. Věřme, že při tom bude jednáno i s opozicí.
A aby to nebylo málo, tak si v pauze Rada města Brna střihla mimořádné jednání, po němž nám na stůl přistály další materiály ke schválení s vysvětlením, že se jedná jen o technikálie – výměny zástupců města na valných hromadách společností s majetkovou účastí města! Nějak při tom městští radní zapomněli sdělit, že v případě Brněnských vodovodů a kanalizací, a.s. budou navrhovat úpravu stanov. Takovou záležitost pochopitelně nenastuduje sebelepší zastupitel za pět minut a ještě při hlasování. Ale i takto tedy lze pojímat proklamovanou transparentnost každým coulem.