Jak pro mladé, tak i pro ty, které již zdobí šedý vlas, platí, že každodenně rozhodujeme o řešení záležitostí různého významu, které nastoluje život. Občas se vyskytne i nějaký problém se kterým si „nevíme rady“.
Pro mnohé z těch starších bylo problémem zaregistrovat se k očkování proti covidu 19 – což s potutelným úsměvem a lehkostí, bravurně a v krátkosti vyřešili i vnuci-školáci. Naopak pro zmíněné školáky, ale i pro plnoleté mladé, to velmi často bývají daleko závažnější problémy a záležitosti. Patří k nim například rozhodování kam směrovat další život po absolvování „základky“, zda k „řemeslu se zlatým dnem“ či k maturitě a jak potom dál. Do zaměstnání či na vysokou školu a co po ní, oženit či vdát se, založit rodinu a podobně? Jsou to jedny z těch velmi zásadních a závažných osobních životních otázek, jejichž dobrá, ale i problematická nebo i špatná rozhodnutí mají ti šedovlasí již „za sebou“.
Proto není ke škodě mladým nepodceňovat životní zkušenosti těch starších. Není totiž rozumné popřemýšlet o jakýchkoliv svých rozhodnutích nebo názorech až potom, co jsme je ze zbrklosti a nerozvážnosti rozhodli, nebo vyslovili. Každému rozumnému člověku sluší posuzovat jak minulost, tak i názory či rady starší generace s přiměřenou pokorou. Každá doba, i ta současná, totiž navazuje na předchozí období a využívá všechny technologické, hospodářské a kulturní výtvory, které minulé generace i současní důchodci vytvořili. Proto například při rozhodování o tak závažném kroku jako je volba celoživotní partnerky nebo partnera, není například k zahození rada moudrého starého farmáře mladému zvěrolékaři Jammesi Herriotovi a autorovi čtivé a poučné knihy „Když se zvěrolékař ožení“,doporučená před jeho svatbou, která zní :„Zatraceně dobře se nejdřív koukni na její matku, chlapče“ a k ní dodal, že je vhodný i letmý pohled na to, jak se chová ke svému otci. Možná by potvrdili moudrost i všeobecnou prospěšnost této rady i také někteří naši starší občané, nebo i mladé již rozvedené páry, kteří byli takto poučeni opožděně až svým vlastním prožitým životem.
S podobným přístupem, nadhledem a trpělivostí je však vhodné přistupovat i k mladým, z nichž někteří plně prožívají to tzv. „telecí období mladistvého nevázaného života“ naplněného občasnou docházkou na přednášky na vysoké, cestováním, někdy i příležitostní prací či mnohem častějším odskočením „na jedno či na několik“, hrazených ze sponzorských darů starostlivých rodičů. S pocitem budoucích, ale dosud nedostudovaných inženýrů či doktorů, se někteří z nich domnívají, že již nyní mají monopol na rozum a jsou předurčeni prosazovat a určovat co je a co není demokracie. Byť těchto zmíněných, ale i dalších podobných dospívajících středoškoláků „chvilkařů“ není málo, netvoří však naštěstí většinu mladých. Jsou však “pouze jen hodně hlasití“, aniž by jim došlo a uvědomili si komu vlastně slouží , čemu napomáhají a kdo jsou ti , kteří organizují nebo stojí v pozadí těch hlučných akcí, kterých bude po covidovém půstu a před parlamentními volbami zřejmě asi přibývat.
Na pořadu dne jsou pro nás, všechny voliče- mladé i staré občany – vážné úvahy koho podpořit svým hlasem, abychom nebyli znechuceni chováním a povolební činností stran a poslanců, které jsme zvolili. Také i v tomto případě se jedná o závažné rozhodnutí, jehož důsledky pocítíme velmi citelně každý z nás v každodenním životě i na možnostech uspokojovat naše potřeby a zájmy. Vždyť již nyní si lze v tisku přečíst závažná kritická konstatování o představených prioritách volebních programů opozičních koalic. Například to, že koalice Pirátů a STAN má ekonomický program sestavený „šalomounsky až zrádně“ tak, že „volič toužící po snížení dluhu Česka může skončit v pasti eura, i se zdaněním svých celoživotních úspor“, nebo že vstup do ERM II de facto povede k přijetí eura – jak uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Kovanda v článku „U VOLEB POZOR NA ÚSPORY“. O programu trojkoalice SPOLU (ODS,KDU-ČSL,TOP 09) tvrdí, že tato koalice zase „zjevně spoléhá na to, že většina voličů si program nepřečte, natož aby si udělala propočty jejich slibovaných priorit“-tudíž, že jejich slib snížení dluhu o 220 miliard do roku 2025 je ve skutečnosti nereálný, při odmítání navýšení daní, ale i v rámci tzv. „antibyrokratické revoluce“ při propuštění 13% úředníků , které může zajistit úsporu jen 4 -5 miliard ročně. Takže i v tomto případě bude asi velmi vhodná rada : „Zatraceně pozorně a uvážlivě se koukni zpět na skutečnou politiku stran trojkoalice v minulosti a na chování a jednání všech těchto opozičních seskupení v období pandemie, milý voliči, na to koho podporovaly a jak nekonstruktivním jednáním a obstrukcemi odmítaly souhlasit s návrhy sledující zlepšení sociálních podmínek života prostých občanů“ .
Alois Zlatníček