Pravidelný Diskusní čtvrtek, tentokrát s novinářkou Monikou Hoření, na téma levicová žurnalistika a její význam, se konal v Brně.
M. Hoření osvětlila současný problém jak různé skupiny obyvatel chápou různě obsah termínů co je to levicová a co pravicová politika či žurnalistika. Pestrá paleta výkladů tohoto pojmu dělá v terminologii zmatek. Hoření poukázala na to, že Naše pravda je jediný celostátní tištěný levicový týdeník v republice vedle řady regionálních či lokálních levicových a vlasteneckých médií i serverů. Levicová žurnalistika prosazuje mj. přátelství mezi lidmi bez ohledu na jejich národnost, rasu, víru, je antiimperialistická, antirasistická, protiválečná, staví se za práva odborářů a neprivilegovaných pracujících i ostatních lidí. Slouží dolním deseti milionům Čechů, Moravanů a Slezanů. Je pro současný i špatný mír, než válku, která by byla jaderná a vše zničující.
Lidé říkají, že současná vládní politika je horší, než za minulého režimu. Ta požaduje ctít jediný oficiální vládní názor. Opak je považován za stranění nepříteli. Přitom nikdo neví kdy a jak to skončí. Záslužnou práci odvádějí vlastenecké spolky.
Bohatá diskuse se v Brně rozhořela k možnosti vytvořit v týdeníku Naše pravda rubriku, která by pravidelně vysvětlovala jak chápat levicové pojmy. Lidé se ve výkladu termínů rozcházejí. Nová společnost se tvoří. Vyjasnit však potřebuje výklad termínů např. co je to konzervativní a co progresivní levicový proces. Nebo co je to krajní levice či co je to nebo není kritické myšlení?
Debata se dotkla práce Poslanecké sněmovny PČR. Je v ní potřeba vytvořit dle výsledku voleb reálnou levicovou politickou sílu, která zabrání pravici vykořisťování námezní síly. Lidé nadávají na otročinu ve své práci, avšak neví jak z ní ven bez ztráty zaměstnání. Masy lidí o politice nepřemýšlejí a raději o ní nechtějí ani slyšet. Vládnoucí vrstva s nimi může účelově manipulovat dle potřeby. O Komunistické straně Čech a Moravy často nic neví a nechápou, že její činnost je prosazovaným obsahem vlastně jejich strana. Avšak, dokud nebudou osobně v těžké životní situaci, levicová řešení jejich krize je nezajímají a nadále volí např. ODS.
(vž)
