Výstava „Kam kráčíš Brno?“ v Urbancentru na brněnské Staré radnici ukazuje, jak má vypadat jihomoravská metropole za pětavacet let.
Pokud jde o úsek městské energetiky, k jejímu zvládnutí se konala přednáška a beseda občanů s šéfy organizací, které se starají o to, aby měl dostatek energií i v roce 2050 každý brněnský dům a byt.
Představitelé Tepláren Brno, podniku Spalovna a komunální odpady (SaKO) , EGÚ Brno (řeší ve městě provázaně elektroenergetiku – teplárenství – plynárenství – dopravu) a Magistrátu města Brna se snaží zaručit hlavní rozvojový dokument města: Strategie brno 2050. Usiluje o to, aby se v Brně nestavělo bez rozmyslu, o systematický rozvoj, který má splňovat především tužby a sny 400 000 obyvatel města a více než 150 000 dalších osob, které na jeho území přebývají v pracovní nebo vyučovací době (dojíždí do práce, škol, nemocnic, na nákupy, za kulturou aj.).
Brno v uplynulých letech naštěstí nemělo vážnější problémy se zásobováním domácností elektřinou i plynem. I tak je ale určitě vhodné myslet dopředu. Století páry už ve městě skutečně končí a brzy veškeré parovody nahradí pprovozně levnější horkovody. Jeden moderní teplovod v délce 42 km má dokonce vést a fungovat počínaje rokem 2031 až z dukovanské jaderné elektrárny. Dále se ve městě začal energeticky využívat odpad. A střechy budov stále víc „zdobí” fotovoltaické panely.
Účastník přednášky a besedy – jihomoravský krajský zastupitel za Stačilo! a předseda brněnské městské organizace KSČM Martin Říha k obsahu jednání řekl: »Na besedě o městské energetice a jejím vývoji do budoucna jsme se dověděli spoustu zajímavých věcí. Ať už o budování podpovrchového 42 km dlouhého horkovodu z JE Dukovany do Brna, o přístavbě 3. spalovacího kotle SaKO k přeměně komunálního odpadu na teplo a elektřinu pro potřeby města a vůbec o energetické koncepci Brna do roku 2050. Domnívám se, že máme fundované odborníky na energetiku. Vidím smysl v tom, abychom i my, politická strana v opozici, pomáhali městu snižovat uhlíkovou stopu při vyváženém mixu výroby tepla, elektřiny a dalších druhů energií,« uvedl Říha.
Pokračoval slovy: »Na mé dotazy mi bylo odpovězeno fundovaně. Pro mě zásadní bylo dovědět se jak primárně se bude čepat teplo z Dukovan pro Brno. Tedy jestli za turbínou jaderné elektrárny nebo ještě před jeho vstupem do turbíny. Teplo před nebo za turbínou má odlišné hodnoty. Dostal jsem odpověď, že to bude mix 80 procent odpadního tepla po průchodu turbínou a 20 procent cenného tepla před turbínou,« konkretizoval Říha.
Odborníci konstatovali, že v moravské metropoli klesá spotřeba energií (není půmyslová a další výroba, ceny rostou). Naopak chvályhodné je, že v Brně klesá spotřeba vody ze 109 litrů v roce 2013 na loňských 98 litrů na osobu za den. SaKO svezený komunální odpad třídí na papír, sklo, plasty, které prodává jako druhotné suroviny k jejich nové výrobě. Z každých 100 kg komunálního odpadu zbude po vícedruhovém zužitkování asi 22 kg škváry, ta slouží jako pojivo s kamenivem do staveb. Chystají se gastrobiolinky pro přeměnu sváženého vyhozeného jídla na metan. Dle chystané legislativy skončí skládkování odpadů, ty se mají buď uložit do země nebo energeticky využít. Odpad jako takový se od roku 2030 nesmí ukládat na skládky!
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD