Krize přinutí lidi, aby přemýšleli sami nad sebou

Památku půldruhého tisíce českých studentů a osobností, které zabili v období druhé světové války (1939 – 1945)  němečtí fašisté a nacisté zastřelením nebo oběšením na nádvoří gestapem zabraných studentských Kounicových kolejí v Brně, si připomněli ve středu položením kytic členové levicových vlasteneckých organizací. Osobnosti, které položily životy za naši svobodu  a demokracii uctili představitelé Výboru národní kultury, Mětského výboru KSČM v Brně, organizace Senioři města Brna, Klubu společenských věd a Společnosti česko-kubánského přátelství.

Eva Žampachová – dcera nedávno zesnulého prof. Vojtěcha Žampacha, který se zasloužil o vznik výpravné publikace (na trhu rozebrané) o poválečném odsunu brněnských Němců z rozhodnutí vítězných Spojenců, sdělila pro Haló noviny, že současný vládnoucí režim autorovi neumožnil sestavit a vydat ještě rozsáhlejší publikaci s názvem Kounicovy koleje 1939. Prof. Žampach ji zanechal nedokončenou v několikla fasciklech jako dokument i s mnoha historickými fotografiemi. Představitelé současného režimu se zasloužili o to, že prof. V. Žampach musel v r. 1990 opustit jako nežádoucí osoba Masarykovu univerzitu. „Ráda bych nedokončenou publikaci vydala, ale táta měl do své smrti pohromadě jen asi 40 procent textu. Je otázka, kdo by uhradil možná několikamilionovou finanční potřebu na vydání této reprezentační knihy o nacistickém žaláři a popravišti českých vlastenců v brněnských studentských Kounicových kolejích. Je pro ni připravena velká fotografická příloha. Její využití do obsahu budoucí knihy je ale dnes velmi drahá záležitost,“ sdělila Eva Žampachová.

Předsedkyně akci pořádající organizace – Výboru národní kultury v Brně Marie Veselá na popravišti připomněla zatýkání a zabíjení českých sudentů německými fašisty a odesíláním další „české verbeže,“ jak vlastencům tehdy Němci říkali, do koncentračních táborů. „Vzpomínáme na to hlavně proto, že dnešní vládnoucí politická garnitura prakticky zrušila jako komunistický přežitek Mezinárodní den studentstva. Na protesty politické levice nebrala ohled. Levice marně připomínala, že myšlenka na založení Mezinárodního dne studenstva nevznikla v ČR, nýbrž přišla z Anglie, kde měla velkou podporu veřejnosti. Čeští studenti v době 2. světové války těžce zaplatili životem za své protesty – ze školních učebnic známe jména jako Opletal a Sedláček. Máme radost, že vyobcovaný Mezinárodní den studentstva byl pod tlakem veřejnosti opět nově zařazen do českého kalendáře mezi naše památeční dny. Budeme jej i nadále ctít tak, jak jsme zvyklí. Odkaz popravených studentů budeme dál předávat našim mladým, kteří o těchto tragických událostech většinou moc nevědí,“ konstatovala šéfová VNK.

Dodala, že tlak vládnoucích stran přinutí lidi, aby začali přemýšlet sami nad sebou. Mladí se ocitnou uprostřed tohoto dění a budou se potýkat s obrovskými problémy existenčními, zdravotními a jinými. „Jak říkal už můj táta, čekají nás pot, krev a slzy, což provází politickou levici už od jejího počátku. Priorita VNK i všech vlasteneckých levicových organizací je usilovat o to, aby vývoj naší společnosti nevracel do minulosti a nebyl přitom lidem vykládán lživě, nepravdivě,“zdůraznila Veselá.

(vž)