31. setkání občanů a mládeže na moravsko-slovenském pomezí při příležitosti 79. výročí osvobození Československa od fašismu a 80. výročí Slovenského národního povstání se konalo v sobotu 24. srpna 2024 v národopisném areálu ve Tvrdonicích na Břeclavsku.
O kulturní program na setkání se pečlivě staral Jiří Zonyga s kapelou a vše potřebné ochotně zajistil starosta slovácké obce Tvrdonice Zdeněk Tesařík. V přírodním národopisném areálu přivítali účastníci místopředsedy ÚV KSČM Petra Šimůnka, Ludvíka Šuldu, Marii Pěnčíkovou a místopředsedu Komunistické strany SlovenskaMilana Povu. Mezi občany přišel diskutovat o jejich radostech i strastech kandidát do Senátu Parlamentu ČR za volební obvod č. 56 Břeclav a předseda OV KSČM Stanislav Šprtel. Rovněž tak kandidáti do jihomoravského krajského zastupitelstva za koalici Stačilo! Martin Říha, Bohumil Smutný, Monika Gaszczyková, Ivo Pojezný a Marek Šlapal.
Starosta Zdeněk Tesařík v úvodní řeči uvedl, že oba naše národy po 1. světové válce hodně pokročily ve společném rozvoji vpřed. Avšak od počátku roku 1993 politici svévolně rozhodli o rozdělení republiky. Většina z nás, lidí žijících na tzv. Moravském Slovácku, nevnímá rozdělení republiky tak silně jako jinde v ČR, protože jsou vzájemně propojeni kulturně, jazykově i česko-slovenskými rodinnými vazbami. »Politická garnitura, která nyní vede ČR, nepřijímá s povděkem demokratický zvolený vývoj na Slovensku. Současná vládní garnitura v SR naopak mezi občany žijícími na Pomezí nevraživost nevyvolává. Věřím, že sounáležitost obou národů bude stále sílit. Proto 20. a 21. září přijďte k volbám a hlasujte pro to, co považujete za správné,« uvedl Tesařík.
Petr Šimůnek, 1. místopředseda ÚV KSČM, v malebné obci Tvrdonice připomněl tradice čs. vzájemnosti. Uvedl, že politici nás rozdělili. Přesto se můžeme pyšnit tím, čím jsme spolu prošli, prožili a zůstali jsme národy, jaké si přejeme. Žijeme vedle sebe, prolínáme se kulturou, v některých případech máme společná česko-slovenská manželství. Jiné rozdělené národy na tom nejsou tak dobře. Např. v roce 1991 byl rozdělen Sovětský svaz, roku 1992 vyvrcholila velká nevraživost s válkou v Bosně a Hercegovině, která rozbila rodiny i celou Jugoslávii. Svoji dohru to mělo ještě v r. 1999, bohužel už za naší účasti členské země NATO, aby do tří týdnů dala souhlas s přeletem britských a amerických letadel k bombardování Bělehradu. V srpnu 1944 překračovali čeští, moravští a slezští vlastenci moravsko-slovenskou hranici, aby šli na pomoc Slovenskému národnímu povstání. To bylo vyvrcholení boje slovenského lidu s německým fašismem. Češi a Slováci si uvědomovali, že je potřeba otevřít cestu Rudé armádě a uspíšit tím osvobození našeho území od fašistické poroby. V historii nás, bohužel, dvakrát brzdili demokraté. Už o tom psali novináři a já jim to rád připomenu: Rádoby demokraté z Francie a Velké Británie nás v září 1938 vydali Adolfu Hitlerovi. Pak to byli čeští tzv. demokraté, kteří rozhodli koncem roku 1992 o rozdělení státu na samostatné ČR a SR. Celý svět se na to díval, jak to dopadne. A já i spousta dalších jsme dostali mimořádný povolávací rozkaz k nástupu do armády. Odmítl jsem nastoupit, protože mnoho z nás sloužilo v armádě v českých zemích i na Slovensku a stál by proti sobě se zbraní v ruce např. otec a syn nebo bratři. Nakonec zvítězil zdravý rozum. Výsledek je jedna z krásných věcí, kterou se může světu pochlubit. Zůstali jsme dvěma národy, které jsou si nejbližší. Tomu jsem velice rád! Nespojuje je pouze minulost. Také problémy které prožíváme dnes. Máme jinou sociální situaci, než jakou jme zde měli před 35 lety, kdy ještě byly v činnosti velké strojírenské podniky. Ty mohly stavět stabilizační byty, uspokojovaly potřeby mladých lidí, mladých rodin a mohli jsme tím mít okolo sebe spoustu dějí, jak to bývá ve zdravém národě. Dnes naopak mladí shánějí práci, brigádu. A když najdou i vyvoleného partnera, hledají kde by mohli stavět nebo sehnat byt, vzít si na to úvěr nebo hypotéku. To je začátek konce mladých rodin. Když se vezmou a vyřídí si hypotéku, zadluží se nejméně na 30 let. A až do důchodu nebudou dělat nic jiného, než dřít na pány. To jsme nechtěli ani za 1. republiky ani po 2. světové válce. Proto tady byl 42 let socializmus. Kdybychom pokračovali v budování socialismu, náše společnost by byla úplně někde jinde, než je stav pod Fialovou vládou. Ani nikde v cizině to není o moc lepší. Kapitalismus je věc, která chce vytvářet podnikatelský zisk za každou cenu i za cenu ztráty zdraví nebo životů. To my nechceme! Chceme žít v moderní socialistické společnosti. Tzn. mít kvalitní školství, mít dobré zdravotnictví, mít podmínky pro život mladých rodin, aby se nám nerodili jen přátelé z Ukrajiny nebo jen Arabi a Turci. Chceme, aby se tady rodily naše děti a bylo komu předat tuto krásnou zem. Takovou vládu potřebujeme, přejeme si ji a k tomu jasně říkáme Fialovi NE! Kdekdo tvrdil: Vy, komunisté, už ste skončili. Vidíte, že neskončili. Prý nemáme koaliční potenciál. Naše trojkoalice šla do evropských voleb. K ní se přidali zemědělci, přidala se Komunistická strana Československa, Paroubkova ČSSD Domov a další menší politické strany. Vytváří se politický blok, který vnímá sociální situaci občanů v ČR. Řekněte přátelům, sousedům, kamarádům, ať jsou tentokrát volit. To abychom potvrdili výsledek voleb do Evropského parlamentu i při volbě do krajů 20. a 21. září. To, aby komunistická strana a s ní sblížené politické strany v koalici Stačilo! měly kolem 10 procent hlasů. To je náš sen. Byl by to ohromný návrat do krajských zastupitelstev a odrazový můstek pro příští volby do Poslanecké sněmovny. Už i novináři píší, že komunisté mají nakročeno k tomu, aby se vrátili. Stopnout chtějí pitomosti, které vymýšlejí v Bruselu. Zároveň nechceme zůstat v NATO a podílet se na válkách v Izraeli, v Ukrajině a kdekoliv jinde ve světě, protože válka zabíjí lidi, ničí lidské životy a celé rodiny. My naopak chceme budovat, ne rozbíjet a zabíjet! Proto si přejeme, aby současná vláda ČR co nejdříve skončila, protože my máme ve svém volebním programu referendum. Máme na ně právo. Každý občan má právo vyslovit se, jestli za těchto podmínek chce nebo nechcde setrvat v Severoatlantické alianci, ale i v Evropské unii. To proto, že v EU, o které jsme vstupovali, byla tehdy situace zcela jiná než dnes. Měli jsme jiné představy tak, jak to říkal pan Klaus, že do 20 let se u nás srovná ekonomika s vyspělým Západem, budeme mít přibližně stejné důchody, mzdy, budou tady platit stejné vyhlášky a zákony. Přitom v Bruselu vymýšlejí ještě větší blbosti, než vláda ČR. Pojďme všichni k nadcházejícím volbám, podrhl Petr Šimůnek.
U mikrofonu jej vystřídal místopředseda ÚV KSS Milan Pora. Mluvil česky, což zdůvodnil tím, že provázanost Čechů a Slováků je markantní nejen ve společnosti, ale i v komunistické straně. Ocenil historický význam 79. výročí osvobození Československa a 80. výročí SNP v novodobých dějinách obou našich národů nejen jako nesporný. I přes snahy Západu a jeho momentálně dosazenému režimu se mu příliš nedaří zkreslovat historii 2. světové války, bagatelizovat v ní úpodíl Rudé armády a účelově zcela zamlčovat úlohu komunistické strany. My na Slovensku si 29. srpna připomínáme jeden z nejvěších revolučních činů slovenského lidu. Tento den před 80 roky povstal slovenský národ se zbraní v ruce, aby jako součást široké fronty internacionálního zápasu evropských zemí přispěl k porážce fašismu a aby tak otevřel cestu k obnovení pevného a jednotného československého státu. Povstání zasáhlo 30 okresů Slovenska. První ozbrojenou složkou se stala 1. československá amáda na Slovensku. Kromě armády tvořilo povstalecké síly 18 000 partyzánů. V povstání se podařilo sestavit širokou frontu antifašistických sil, kde rozhodující úlohu sehrál 5. ilegální ústřední výbor Komunistické strany Slovenska. V jeho čele stály osobnosti jako Karol Šmidke, Gustáv Husák, Ladislav Novomeský a další. Jejich velký úspěch bylo sjednocení anifašistických a pokrokových sil na Slovensku a vytvoření celonárodního politického orgánu Slovenské národní rady. Povstání přišli na pomoc i bojovníci českého národa, jako Jan Šverma, hrdina SNP, a další. Vyzdvihnout je potřeba i historickou úlohu SSSR nejen v boji proti nacismu, ale i v boji za obnovu Československa. Byla to politická, vojenská, materiální a morální pomoc, která umožnila slovenskému lidu účinně bojovat proti nacistické přesile. Nezapomínáme ani na osobnosti partyzánského hnutí z řad ruských a ukrajinských partyzánů, kteří obětovali život za naše osvobození. Nezapomínáme na pomoc Čs. armádního sboru pod vedením generála Ludvíka Svobody. SNP se zúčastnilo přes 8000 zahraničních bojovníků z 32 národů a národností. S hlubokým pohnutím se skláníme nad nehynoucí památkou všech, kdo v boji proti fašismu a za naše osvobození přišli o svoje životy. Obracíme se zejména na mladou generaci: Nedovolte ničit dílo vašich dědů! Chraňte a zachovejte odkaz SNP i dalším generacím. Prvního ledna příštího roku budeme žít ve dvou od sebe oddělených státech už 32 let. Češi a Slováci své vzájemné vztahy považují za stálé a neměnné jako před 31 lety. Fakt je, že většina občanů obou našich republik se stále přiklání k tomu, že tento razantní politický krok, vedoucí k vytvoření nových států, z jejich hlediska vlastně nebyl nutný. Rozdělení naší federace bylo rozhodnutí primárně naplánované, iniciované, financované a řízené zpoza oceánu. Přesně v souladu s doktrínou: Rozděluj a panuj! uplatněnou předtím v Sovětském svazu a v Jugoslávii. Rozdělení Československa před 31 lety za nutné tehdy nepovažovalo 51 pocent obyvatel, dnes je to 57 procent. Zmenšení území a počtu obyvatel přineslo spoustu negativ. Především se razantně oslabila mezinárodní pozice obou států. Oba naše národy pociťují ztrátu společenského postoru. Vytvořily se podmínky pro devastaci obou ekonomik a rychlé natolení téměř úplné politické a ekonomické závislosti na Západu. Oba naše národy pociťují ztrátu společného prostoru pro vztahy a spolupráci. Přesto lze s jistotou konstatovat, že z historického hlediska mají Češi a Slováci neochvějně nakročeno k tomu, aby své nadstandardní vztahy dál rozvíjeli. KSČM zůstává poro KSS přirozený partner a spojenec v širokém spekru témat bez ohledu na politické složení parlamentů či vlád v ČR i v SR. Vztahy mezi oběma stranami jsou dlouhodobě stabilní, mimořídně nadstandardní a vyjímečné. KSS zdůvodňuje potřebu udržet a zintenzivnit kontakt na všech úrovních a rozvíjet pracovní expertrní dialog. Potřebná je vzájemná inspirace ve tvorbě politiky, koordinace v tématech jako je nelegální migace, zkreslování a přepisování dějin, mediální blokáda a další aktuální výzvy, které nám vzájemný dialog může pomoct zvládnout. Proto budeme dělat vše pro to, aby síla a kvalita našeho partnerství zůstala zachována a nadále se prohlubovala. Mám přání, aby si z nás všechny národy světa, které proti sobě bojují a mají vůči sobě zášť, si vzaly příklad – uzavřel svůj projev místopředseda KSS Milan Pora.
Kandidát do jihomoravského krajského zastupitelstva Martin Říha zdůraznil: Dle našeho volebního programu chceme udělat audit toho, co současná volební koalice na hejtmanství udělala. Z vlastních zkušeností vím, že třeba ve zdravotnictví jsou čekací doby u ambulantních specialistů půl roku i déle. Podíváme se na to, jak se dají čekací lhůty zkrátit. Rovněž jak dostat do všech obcí základní zhubařskou péči. Sále narůstající dopravní zácpy v jihomoravských městech,jako v Brně a okolí, chceme řešit též intenzifikací Integrovaného dopravního systému JMK, aby lidé měli důvod dát jí přednost před jízdou autem. Chceme se podívat i na špatný stav silnic 2. a 3. třídy. Sloužily 24 let a nikdo s nimi nic nedělal. Hejtman natáčí krásná videa za naše peníze místo toho, aby je investoval do oprav cest. Poblémy jsou dle M. Říhy i v sociální péči, v domovech pro seniory, v asistenčních domech. Musíme fungování společnosti připravit na stárnutí populace. Jen v Brně je čekací doba na přijetí do domova důchodců půl tři roky. Je to zcela nepřijatelné a musíme s tím něco udělat. V Jihomoravském kraji chceme vytvořit regionální vládu, která bude sloužit občanům, nikoliv fungovat pro osobní prebendy.
Kandidát do Senátu za Břeclavsko Stanislav Šprtel krátce vysvětlil naslouchajícím v polední slunečné výhni asi 33 stupňů C jak je důležité jít k volbám s proč volit do Senátu. Se všemi kandidáty mohli pak občané besedovat ve tvrdonickémn národopisném areálu, nebo v osvěžujícím chladu Slovácké búdy.
(vž)
