Archiv pro měsíc: Květen 2021

Náš královopolský památník na Božetěchově ulici je  odkazem dění v období okupace nacistickým Německem toho zbytku , který z Československa zůstal po Mnichovu s označením  „Protektorát Böhmen und Mähren -Čechy a Morava“a také  období a dnů těžkých a nelítostných bojů za porážku nacismu, za  osvobození Brna  a Králova Pole Rudou armádou 26. dubna 1945 a ukončení  druhé světové války v Evropě porážkou a kapitulací hitlerovského Německa. Časový odstup od  zmíněných událostí se odráží nejen v úbytku pamětníků, ale  i v poklesu znalostí a porozumění tomu o co v uvedené době vlastně šlo, kdo byli viníci a kdo oběti a jaké byly příčiny i důsledky tehdejšího dění. Je to právě měsíc červen, jehož  některé dny  velmi konkrétně  vykreslují tehdejší dění a  nabádají i dnes  k zamyšlení.

Patří mezi ně 10. červen 1942 – den vyhlazení obce Lidice. Ke slovům paní Cábové, která přežila pobyt v nacistickém koncentráku a  dnes již není mezi  námi, není třeba nic dodávat: „Sebrali nás v noci. Muže oddělili, nás dali s dětmi do školy, vybrali nordické typy – tři z 89 dětí, ostatní poslali do Lodže do sběrného tábora. Později do plynu. Nejmladšímu byl rok a šest dní. Tatínka zastřelili, s maminkou jsme skončili v koncentráku. Já měla před veselkou, ta se neuskutečnila. Zůstává to stále v nás, zapomenout se to nedá nikdy, zvlášť v některé dny to člověk prožívá znovu“.

Je to i 24. červen 1942, kdy byly z mapy vymazány Ležáky, které dnes z původních stavení v obci připomíná  už jenom 9 žulových náhrobků  na místech bývalých stavení 43 obyvatel obce kameníků a chalupníků , kteří byli všichni popraveni v Pardubicích Jejich děti, s výjimkou dvou sester Štulíkových daných do bezdětné německé rodiny k osvojení, dostaly tzv. „jiné zacházení“ – v plynové komoře.Tyto barbarské činy nad kterými se zhrozil a užasl celý svět , byly pomstou  Němců za atentát československých parašutistů 27. května 1942 na třetího nejmocnějšího muže Velkoněmecké říše R. Heydricha, iniciátora tajného plánu na poněmčení území Protektorátu, „kde Čech nemá co pohledávat“.

Je to i 9. červen 1942, kdy v Berlíně v 18,00 hodin po skončení státního pohřbu Heydricha, přijal Adolf Hitler k půlhodinové audienci smuteční delegaci – protektorátního prezidenta Háchu a protektorátní vládu . Podle zápisu audience pořízeného přítomným K.H. Frankem, Hitler  zvyšoval postupně  svůj  hlas do neobyčejné síly a delegaci varoval : „Buď se stanou poměry v Čechách a na Moravě pro mne únosné a český lid se změní pod vaším vedením – pane prezidente a pod vaší vládou -pánové, nebo nechápete vážnost situace a nedovedete změnit poměry,   a  pak bude  český národ z Evropy vymazán Bude-li třeba a nepostaví-li se Češi za Říši, vezmu vám vaši zemi. Nic mi nemůže zabránit přesídlit miliony Čechů. Buď se Říši podvolíte, nebo bude český národ z Evropy vyhnán! Necouvnu ani před nejkrutějšími opatřeními!“ Že to nebyla „slova do  větru“ potvrdil hned následující den – 10. červen , akcí “LIDICE“.

Patří k nim také 22. červen 1941 – den, kdy  hitlerovské Německo přepadlo Sovětský svaz a tato válka ho připravila o více než dvacet miliónů životů jeho občanů.

8. červen osvětluje letitou pranostiku co znamená  „Medardova krápě“. Ten letošní však chce navíc neznalým  říci , že je organicky spjat s  uvedenými historickými  osudovými událostmi. Byť není v kalendářích označen jako den  sváteční či  významný,  pro Královo Pole  a  jeho občany  je a měl by být dále dnem památným, který ctí královopolské  občany z té poválečné doby.  To proto, že 8. června 1946  před 75. roky byl slavnostně odhalen  památník 326 vojákům Rudé  armády, kteří padli v bojích při osvobozování Králova Pole z nacistické německé okupace. Byl vybudován na místě jejich hrobů, v průběhu prvního mírového poválečného roku z iniciativy, ze spontánního přání a rozhodnutí tehdejších Královopoláků, za prostředky z peněžité sbírky občanů a darů společenských organizací . Je tak skutečným, neformálním symbolem vděku Králova Pole vojákům Rudé armády za jejich čin. Památník je státem chráněnou kulturní památkou.

Je nespornou zásluhou jak královopolské, tak i celobrněnské organizace KSČM a Sdružení občanů na ochranu památníků osvoboditelů z roku 1945, že nebyly naplněny někdejší záměry bývalých  vedoucích funkcionářů místní radnice z řad ODS na odstranění památníku. Ale taktéž   i to, že se každoročně konají ke dni osvobození Brna a Králova Pole s dalšími občanským organizacemi a v posledních několika letech i za  účasti  nynější starostky Ing. Karasové, pietní shromáždění  k uctění památky padlých  osvoboditelů.                                                                                                                                                                                     

Alois Zlatníček