BRNO – Neobvyklou až překvapivou Analýzu zdravotních služeb a nemocniční péče v Brně představil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek:
Podle těchto rozborů a srovnání mají brněnské fakultní i ostatní nemocnice unikátní sklady dat, která se málo odborně využívají pro porovnávací měření a lepšímu řízení zdravotnických zařízení. Také třeba ke sledování např. vývoje zdravotního stavu pacientů z Moravy, kteří byli kdysi v Brně operováni.
Průřez infrastrukturní analýzou ukázal v Brně velmi hustou až přesycenou síť poskytovatelů zdravotních služeb „těžkými“ drahými přístroji, využívají je z větší části mimobrněnští pacienti z celé Moravy. I když vybavenost Brna „těžkými“ přístroji (rentgeny, ozařovači, centrálními tomografy aj.) je na 100 000 obyvatel největší v ČR, nejsou provozně využity naplno.
Další zjištění je, že Brno poskytuje 60 procent svých lékařských kapacit ve specializované péči z větší části opět mimobrněnským pacientům z hodně vzdálených okresů. Polovina počtu pacientů, které přijala na svá lůžka k hospitalizaci desítka nemocnic v Jihomoravském kraji, leží v nemocnicích v Brně. Přitom každých 10 let je na lůžkách akutní péče v brněnských nemocnicích více o osm až devět pocent pacientů z okresů, ze kterých proudí pacienti do Brna.
Odborníci z výsledku analýzy soudí, že soustřeďování specializovaných zdravotnických služeb, včetně operací, z moravských okresů do Brna hrozí rozpadem infrastruktury lékařské péče v tzv. venkovských okresech. Také proto, že nemocnice dostávají peníze ze zdravotních pojišťoven globálním paušálem. Hodně by se dalo napravit, kdyby peníze z pojišťoven šly za pacientem na lékařské pracoviště na kterém byl ošetřen, hospitalizován.
Dramatický přírůstek střední délky života lidí přinesl nový problém: Největší počet léčených chorob mají pacienti ve věku od 60 do 70 let. Demografická křivka ukazuje, že po současném vrcholu přijde na 10 až 15 let úbytek tohoto druhu pacientů, načež se dá v brněnských „špitálech“ očekávat nový ještě větší vrchol a velký příval starých nemocných. Na to je nezbytné zdravotnická zařízení ve městě připravit, aby nezkolabovala! Podklady ukázaly, že za uplynulých 30 let se prodloužil průměrný věk Brňanů – žen o sedm let a mužů o osm let. U starých lidí se o dva roky posunul věk, kdy začínají být výrazně nemocní.
Na rozdíl od počtu specializovaných lékařů je ordinací praktických (postaru obvodních) lékařů v Brně málo a tento problém nabobtnává. Na každého z nich připadá 1500 až 1600 pacientů, hlavně v městských částech při středu Brna, zatímco na okrajích města jich mají ve svém registru méně. V Brně je jen 20 procent ambulancí „praktiků“ a 80 procent je ambulancí „specialistů,“ vytížených hlavně nemocnými z moravských krajů. Podle ředitele Ústavu L. Duška je to špatně, protože optimální poměr by měl být 1:1. Nedobré rovněž je, že v moravské metropoli je mnoho lůžek akutní nemocniční péče pro pacienty z Moravy a naopak málo lůžek je pro následnou a dlouhodobou péči. I tento nepoměr se rok od roku zhoršuje. Nejvíce přibyla lůžka v Psychiatrické nemocnici. Buduje se kapacita s 200 lůžky následné péče na Červeném vrchu.
Věk lékařů v Brně je příznivý v nemocnicích, kde jsou většinou mladí. Avšak doktoři pro děti a dorost mají v průměru 58 let (40 procent z nich je už v důchodu) a přestárlí jsou často v praktických ordinacích. V tomto lékařském sektoru chybí nábor mladých. Zdá se, že za 10 let zbude „obvoďáků“ v praxi velmi málo, jako šafránu. Vždyť 17 procent z nich je starších, než 65 let věku a zhusta přesluhují. Pokud zodpovědní neudělají rychlou nápravu, systém se rozpadne – tvrdí analýza!
Zdravotní stav obyvatel Brna poukázal na to, že v tomto městě jsou velký problém nádory všeho druhu a stále jich přibývá. Lékaři se rozcházejí v názoru proč tomu tak je. Kupodivu v Brně je na sto tisíc obyvatel podprůměrný počet případů cévních mozkových příhod a méně je tam srdečních infarktů. Zato dost problémů mají Brňané s chorobami cest dýchacích a s Alzheimerovou chorobou. Také proto, že zhusta nechodí k preventivním lékařským prohlídkám.
(vž)