Improvizovaný pietní akt k 79. výročí popravy čtyřiceti československých vězňů zastřelením 24. ledna 1945 německými fašisty a nacisty v koncentračním táboře Breslau (tj. v dnes polské Wroclawi – Vratislavi) uspořádal v úterý na Čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS).
K Breslau se tehdy v roce 1945 blížila fronta Rudé armády. Němečtí fašisté řešili jak přesunout vězně a personál do německé věznice ve Zwickau. Ve vyhlášené Pevnosti Vratislav (Festung Breslau) nařídily německé úřady evakuaci Klečkovské věznice. Zbylých 40 vězněných Čechů a Moravanů tam vojáci Wehrmachtu na dvoře u zdi bloku B zastřelili. Těla zabitých vlastenců naházeli do jímky s vodou a tu zasypali.
Muži, kteří byli odvedeni do kotelny věznice, popravu přežili a dostali se do Zwickau. Po svém osvobození a propuštění domů podali svědectví o popravě ve Wroclawi. Nastal nesnadný úkol zajistit řádnou exhumaci a přepravu těl do rodné země. Zásluhu na tom má Ivana Berková z Brna. Za pomoci Ministerstva národní obrany ČR, jmenovitě armádního generála Ludvíka Svobody, byli zastřelení vězni navráceni do své země a odpočívají na Ústředním hřbitově v Brně.
Emeritní předseda OV ČSBS Brno-venkov Milan Fryčka k tomu řekl: »Před čtyřmi roky jsme ve Wroclawi odhalili našim vlastencům pamětní desku. Text má dnes nejen v polštině a češtině, ale i v angličtině. Ke všem těm událostem, i těm v dnešní době, se vždy ptám: PROČ? Proč zastřelili těchto 40 lidí takovým barbarským způsobem? Proč vyháněli vězně před postupující Rudou armádou na pochody smrti. Moje maminka takový pochod smrti přežila. Vyprávěla, že na pochod tam vyhnali asi 1200 lidí a do cíle došlo jen 92 vězňů. Kolik je to lidí, kteří nemají ani svůj hrob? U všech i dnešních válečných konfliktů je potřeba se taky ptát proč se to tak děje? I proč je metr na každého jiný….« uvedl Fryčka.
Úterní připomínku poprav na brněnském Ústředním hřbitově narušily před 14. hodinou policejní manévry. K jeho spodní bráně při Vídeňské ulici se sjely houkající policejní vozy se zapnutými světelnými majáčky. Policie ČR totiž řešila sdělení, že u vstupu do hřbitova ohrožuje lidi a vyhrožuje jim muž se zbraní. Policie hřbitov uzavřela. K pietnímu aktu se proto dostaly jen dvě desítky účastníků, zatímco ostatní, včetně aparatur ozvučení areálu i s nahrávkou státní hymny, zůstali venku před před policejně uzavřenou vstupní bránou hřbitova. Účastníci piety, kteří se zavčas dostali dovnitř na hřbitov, položili u památníku popravených čs. vlastenců kytice květů, udělali společné foto a vyslechli alespoň improvizované projevy. To za rachotu motorů nad jejich hlavami pátrajícího policejního vrtulníku. Také za pohybu skupin strážců zákona, kteří pročesávali hřbitov a blízké okolí ve snaze najít tam případně ukrytého, vyhrožujícího ozbrojeného pachatele.
Pietní vzpomínkové setkání na Čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně pořádal Český svaz bojovníků za svobodu, Československá obec legionářská, Společnost Ludvíka Svobody ve spolupráci s bratrskými organizacemi.
(vž)
Foto z pietního aktu – Václav ŽALUD
